Zeleninové a ovocné šťávy mají přímo zázračnou moc

Šťávy mají nejen blahodárné účinky na naše zdraví, ale i nepřeberné množství chutí. Lze je získat i z takové zeleniny, ze které mnozí ani netuší, že je to možné. To samé platí také o ovoci.

„Ovocné šťávy se doporučují konzumovat v první polovině dne. Kromě jiného jsou totiž zdrojem sacharidů, které jsou zapotřebí k podpoře regenerace svalů i celého organismu po fyzickém výkonu, při redukci či detoxikaci. Velmi pozitivně působí i na náš výkon, zvládání stresu a obecně psychiku. Ovocné šťávy lze tak považovat za ideální ranní drinky,” vysvětluje Dalibor Navrátil, držitel rytířského řádu za gastronomii Chaine des Rotisseurs a lektor Catler Academy.

Zeleninové šťávy se mohou do jídelníčku zařadit kdykoliv během dne. Mají zásaditou reakci, tudíž udržují správné pH organismu. Naše krev musí mít stabilní a lehce zásadité pH 7,4. Nerovnováha v pH naší krve vzniká kvůli jídlu, pití a také stresu. Jakmile nám kvůli nevhodně složenému jídelníčku klesne pH krve pod 7,3, naše tělo musí pracovat navíc, aby zvládlo nával kyselosti. Mnozí odborníci pak nerovnováhu pH viní z celé řady nemocí (obezity, vředů, cukrovky apod.).

K udržení optimálního pH krve by se z 80 % procent měla konzumovat jídla, která jsou zásadotvorná. Minimálně 50 % jídelníčku by tedy měla tvořit zelenina.

Jablečná šťáva - snižuje krevní tlak, hladinu cholesterolu a krevních tuků, posiluje imunitní systém, srdce a krevní oběh, stabilizuje hladinu cukru v krvi a posiluje cévy. Je bohatá na draslík, který pomáhá s hospodařením vody, podporuje funkci ledvin a činnost svalů. Šťáva také obsahuje vlákninu, která snižuje hladinu cholesterolu a váže na sebe toxické látky (olovo a rtuť). Pomáhá při zácpě a povzbuzuje činnost střeva, pokud se pije ráno nalačno.

Pomerančová šťáva -  je doporučována při očistné kůře a pomáhá při překyselení organismu. Je bohatá na draslík, vápník, hořčík a vysoký obsah vitamínů A, B, C, patří k dobrým zdrojům selenu, který je silný antioxidant. Pomeranče podporují látkovou přeměnu v buňkách, podporují koncentraci, aktivují všechny tělesné žlázy, posilují libido a potenci, posilují imunitní systém a krvetvorbu, zlepšují vzhled vlasů.

Grapefruitová šťáva - má silné alkalické účinky a tím čistí krev od jedovatých kyselých látek. Také pomáhá při rozpouštění anorganického vápníku, např. při artritidě. Obsahuje draslík a vitamín C. Dužina je bohatá na bioflavonoidy, které zvyšují účinnost vitamínu C, obsahuje velké množství kyseliny listové, podporuje trávení, enzymy povzbuzují látkovou výměnu, pomáhají při žilních onemocněních, křečových žílách, hemoroidech, posilují imunitní systém, podporují produkci hormonů, preventivně působí proti infekcím a nachlazení a také čistí střeva a stabilizují střevní flóru, aktivují látkovou přeměnu v buňkách a růst buněk.

Ananasová šťáva - pomáhá čistit a působí močopudně. Zlepšuje prokrvování, snižuje krevní tlak, působí protizánětlivě, uvolňuje svalové napětí a křeče. Odvodňuje a pomáhá při střevních poruchách. Je bohatá na draslík, vápník, sodík, B 12 i všechny E vitamíny.

Mrkvová šťáva -  podporuje trávení, vidění, dýchací orgány, působí proti hemoroidům, zvyšuje odolnost proti infekcím. Zároveň pomáhá udržovat zdravé zuby a kosti, chrání  nervový systém a je vhodná při očistách jater.

Šťáva z červené řepy - posiluje organismus, podporuje tvorbu červených krvinek, čistí krev, má vynikající čistící účinek pro játra, ledviny a žlučník, povzbuzuje činnost lymfatického systému a je vhodná jako podpora v období klimakteria. Není vhodné pít najednou více než 200 ml, její silně čistící účinek může způsobit nevolnost.

Zelná šťáva - pomáhá při zácpě a tím podporuje i kvalitu pleti. Šťáva ze zelí podporuje léčbu vředů, čistí organizmus. Nevýhodou při pití většího množství zelné šťávy může být plynatost. Zelí čistí zažívací trakt, obsahuje vitamín C, chlor, jod, síru.

Okurková šťáva - čistí pleť, stabilizuje krevní tlak, pomáhá při zánětech dásní a je silně zásadotvorná.

Bramborová šťáva -  podporuje léčbu dny, pomáhá při žaludečních potížích, je vhodné ji kombinovat s mrkví a celerem.

Melounová šťáva - mimořádně zásadotvorná, podporuje léčbu při poruchách ledvin.

Pokud vymačkáváte šťávu z citrusů, je dobré plod nejdříve poválet. Dužina uvnitř něj bude lépe připravena na vymačkání šťávy a odšťavňování půjde snáz. Před odšťavňováním je dobré je zcela oloupat, okrájet či alespoň ostrouhat kůru. Šťáva z kůry je nepříjemně hořká, navíc kůra často bývá chemicky ošetřena.

Ideální odrůda pomerančů k odšťavňování je Valencie. Nezapomeňte ale, že při delším skladování v lednici může pomerančová šťáva zhořknout.

Ananas lze do odšťavňovače vkládat celý, včetně kůry. Samozřejmě ho ale pečlivě umyjte – nejlépe kartáčem – a zbavte ho horního trsu listů a dolní tvrdé části. Ponecháním kůry zabráníte ztrátě dužiny, samotná slupka ananasu má vysoký obsah vitamínů, minerálů a enzymu bromelin.

Odšťavňování zralých a změklých „kašovitých” plodů, jako jsou banán, broskev, meruňka, jablko či kiwi, je komplikovanější. Obvykle se z nich dá vyrobit pyré či kašička ale ne šťáva. Takové ovoce raději mixujte v již připravené šťávě z jiného ovoce.

Přezrálé hrušky i jablka mají tendenci zahltit hřídelové lisy odšťavňovače nalepenou vlákninou a pokračovat v odšťavňování můžete až po vyčištění. Snadnou radou je proto kombinovat toto změklé ovoce s jinou tvrdší surovinou – například mrkví. Zajistíte tak snadnější průchod, tvrdá vláknina s sebou vezme i měkké zbytky, které se jinak často lepí na stěny a sítka.

Kořenovou zeleninu můžete využívat jako „vlákninový pohon“ při odšťavňování měkkých surovin.

Šťávu připravenou v odšťavňovači lze v chladničce uchovat maximálně 24 hodin. Lze ji také zamrazit, ale ne po dobu delší jak 30 dnů.

Recepty od výživového poradce Martina Škáby