Ten je obsažený především v pšeničné mouce, ale také v žitu a ječmeni. Nemoc se sice nedá vyléčit, ale pokud pacient dodržuje bezlepkovou dietu, zjednodušeně řečeno nejí potraviny obsahující klasickou mouku, může dál žít zcela naplno.

A zatímco ještě před dvaceti lety byl i v Praze problém sehnat základní potraviny pro celiatiky, dnes je nabídka široká – nechybí těstoviny, chléb, jogurty, uzeniny. Není třeba chodit jen do specializovaných obchodů, většinou bio krámků, zboží určené celiatikům mají i velké obchodní řetězce.

„Sortiment se určitě za posledních deset patnáct let výrazně rozrostl, já ale pořád jako největší problém vidím, že si prostě lidé pro tyto potraviny nedojdou. Stále nevědí, kde je hledat,“ řekla Právu Ivana Matoušů, nutriční terapeutka z pražské Thomayerovy nemocnice.

S celiakií je spojena i řada mýtů

Jeden z nich je, že jde o vzácné onemocnění. Přitom celiatiků je podle odborníků v České republice na padesát tisíc. Z pohledu statistiky to znamená, že když se někde sejde dvě stě lidí, jeden z nich je celiatik. Dalším mýtem je, že nemoc postihuje děti. Protože jedním z projevů může být i vyhublost, spokojí se lékař při prohlídce starších lidí s konstatováním, že jde o projev stáří.

Dva roky jsem byla velmi hubená, nechutnalo mi jíst, měla jsem takovou popelavou barvu. Až nedávno mi diagnostikovali celiakii,“ říká stále aktivní vysokoškolská profesorka Dagmar Císařová, která už oslavila osmdesátku, s tím, že po nasazení diety dokonce šla její váha nahoru.

„Nemoc mě neomezuje ani v mých společenských kontaktech, objevila jsem téměř v centru Prahy restauraci, kde je vše určené celiatikům. Žádné jedno či dvě jídla bez lepku, ale rovnou celý jídelní lístek. A hlavně si tady pochutnají i zdraví lidé,“ dodává profesorka.

Jak přiznává jedna ze spolumajitelek restaurace Na Zlaté křižovatce Kristýna Dohnalová, to byl jejich hlavní cíl, když podnik před dvěma lety otevírali: „Největší radost máme, když přijde klientka ve středním věku, která s dietou teprve začíná, s velmi nedůvěřivým manželem. Paní přiznává, že když doma vaří bez lepku, nikdo to nechce, a ona sama považuje svoje jídlo tak trochu za oběť. Manžel u nás zpočátku nechce ani bezlepkové pivo a nakonec je nadšený nejen z něho, ale i z naší svíčkové s omáčkou a knedlíky.“

Na guláši s bramboráčky si mohou pochutnat i lidé na bezlepkové dietě. Stačí minimální úprava receptury.

FOTO: František Petrák

V restauraci situované v ulici Za Poříčskou bránou mají v jídelním lístku např. drůbeží polévku, mezi předkrmy nechybí carpaccio, lososový tataráček nebo Caesar salát, z hlavních chodů se dá vedle guláše, svíčkové nebo řízku s bramborovou kaší vybrat i špíz z vepřové panenky a kuřecích prsou, domácí noky se smetanovou omáčkou či grilovaná zelenina. Jako sladkou tečku nabízí podnik jablkový závin s vlašskými ořechy a medem, palačinky nebo výběr ze zmrzlin. Ceny se pohybují na stejné úrovni jako v jiných pražských restauracích: polévka přijde na 48 korun, Caesar salát stojí 130 Kč, špíz 195 a závin 80 korun.

„Snažíme se dbát i na sezónnost surovin, na podzim jsme měli v týdenním menu dýni, dělali jsme už i zabijačku,“ říká Kristýna Dohnalová s tím, že už dováželi bezlepkové jídlo klientovi také domů na rodinnou oslavu. „Musíme ale mít objednávku předem. Jídlo dokážeme rozvézt i do škol, vyhovíme i dalším požadavkům.“