Odborníci tvrdí, že tzv. přírodní céčko bývá výhodnější než synteticky vyrobené, i když je dražší. Ve svých hlavních nosičích, ovoci a zelenině, je totiž zabudováno do komplexu doprovodných látek, jež podporují jeho příjem do lidského organismu.

Šedesát miligramů denně - to je základní údaj, který by si měl každý z nás pamatovat. Jedná se o denní dávku vitamínu C doporučenou zdravotníky pro zdravého dospělého člověka.

V době chřipkových epidemií, při prvních náznacích nemoci, ale i při extrémních výkonech a jiných zdravotních zátěžích organismu, bývá nutné příjem tzv. céčka zvýšit, a to až trojnásobně. Optimální je pak rozložit dávku do celého dne.

Přírodní nebo umělý

Pokud by spotřebitel hledal nějaký rozdíl ve složení vitamínu C z přírodních zdrojů a synteticky připraveného, šlo by o pátraní marné. Chemicky se vždy jedná o shodnou kyselinu L-askorbovou. Vláknina, voda obsažená ve šťávě, organické kyseliny a cukry tvoří však další doprovodné látky v ovoci a zelenině, které využití přijatého céčka urychlují a podporují. Nehledě na jejich vlastní výživový a energetický přínos pro organismus. Význam vitamínu je pak umocněn i tím, že si jej lidské tělo nedokáže samo vyrobit, a proto se musí přijímat v potravě.

Zbytečné předávkování

Zdravým jedincům nemůže několikanásobné zvýšení denní doporučené dávky uškodit, je ovšem úplně zbytečné. Nevyužitý vitamín se totiž stejně vyloučí v moči. Ovšem u citlivých osob nebo alergiků dokáže nadbytek céčka vyvolat nepříznivou, například kožní reakci.

Větší pozornost je rovněž vhodné věnovat příjmu vitamínu C během dne. Optimální bývá rozložení do intervalů po šesti hodinách, neboť právě v tomto čase probíhá jeho vstřebávání. Mezi laickou populací se také málo ví, že na větší dávky tohoto vitamínu by neměli zapomínat lidé nemocní cukrovkou (trpí jeho nižší hladinou v krvi), starší lidé, kuřáci, ale také osoby pracující v silně stresovém prostředí. Podle odborných studií dokáže extrémní rozčilení jednorázově odčerpat z organismu více než tisíc miligramů vitamínu C.

Více úloh najednou

Vitamín C neplní v lidské výživě jen svou nejznámější funkci - totiž prevenci infekčních chorob. Obecně také posiluje imunitu, příznivě působí jako štít proti kardiovaskulárním a nádorovým onemocněním, protože odstraňuje z těla nebezpečné volné radikály. Navíc dokáže zvyšovat mozkovou činnost, chránit organismus před účinky záření, alergenů a dalších škodlivých látek.

Vitamín C urychluje obnovu buněk v těle. Výčet jeho funkcí není úplný, protože je omezen úrovní současného vědeckého poznání. Na další příznivé účinky vitamínu C se však v budoucnu rozhodně ještě přijde.

Pestrá paleta zdrojů

Vyslyší-li člověk výzvu zdravotníků a bude-li své tělo patřičně zásobovat vitamínem C, nabízí se mu pestrý výběr možností. K pokrytí denní dávky postačí například větší grapefruit, sto gramů kysaného zelí, jedna velká či dvě střední papriky nebo jedna tableta.

"Vysoký obsah nalezne v ovoci a zelenině, které byly vypěstovány pod přímými slunečními paprsky. V zimním období tedy z dovozu z jižních zemí. Ale dostatečný přísun může člověk získat rovněž z domácích zdrojů. Často nedoceněnou vitamínovou bombou je například obyčejné kysané zelí," doporučuje odborný poradce pro životní styl ing. Ivan Mach.