"Problematických konzumentů alkoholu je asi desetina populace," upozorňuje primář oddělení pro léčbu závislostí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petr Popov.

A i když se ne všichni závislí chtějí léčit, odborníci postrádají funkční síť ambulantních lékařů. Podle nich tak výrazně klesá efektivita léčby.

Tyto ambulance tak nahrazují svépomocné skupiny, jako například sdružení Anonymní alkoholici (AA). Na jejich schůzkách není přítomen žádný terapeut, lidé popisují své zkušenosti s alkoholem a čtou doporučené texty přeložené z angličtiny. Jedinou podmínkou pro členství je přání přestat pít. Neplatí se členské poplatky, jen dobrovolné příspěvky. Členové AA se nikde neevidují. Jsou nezávislí na církvi, byť hodně staví na duchovním principu.

Abstinovat nevydrží každý

"Nejčastěji se ze závislostí na alkoholu léčí lidé ve věku mezi 40 a 50 lety. Po roce léčby abstinuje asi 30 procent lidí," dodává odborník na léčbu alkoholismu Ladislav Csémy.

Výrazné výsledky dosahují v pražském centru Apolináři, kde po roce od zahájení léčby abstinuje 60 procent nemocných. Apolinář založil roku 1948 legendární bojovník proti alkoholismu Jaroslav Skála. Základní léčba trvá tři až čtyři měsíce. Základem
léčby je skupinová psychoterapie, doplňkově se užívají léky.

Většina pacientů má ještě další poruchu, například depresi. V rámci terapie pacient popisuje vznik závislosti a učí se, jak předcházet rizikovým situacím. Na rozdíl od Skálova přísného režimu se dnes uplatňuje "kontrolované pití", úplná abstinence není jediný cíl léčby, doplnil Csémy.

Když pacienta stabilizují v lůžkovém zařízení, efektivita léčby prudce klesá, pokud není zajištěna následná péče. V Česku chybí ambulance pro následné doléčování a rehabilitace. Navíc léky pro léčbu závislostí (třeba Antabus) v ambulantní léčbě žádná pojišťovna nehradí, ani na ně nepřispívá.