Funguje jako droga, která dodává mozku blažený pocit či vjem, že bylo vykonáno něco dobrého. Takže když si například „psychicky“ závislý kuřák zapálí u kafíčka na terase, mozek si to rychleji zapamatuje jako pro tělo výhodnou činnost. A když si dotyčný příště dá kafíčko na terase, mozek si situaci okamžitě vybaví a volá po nikotinu. Tomuto nutkání pak mnozí neodolají a zapálí si opět.

Podobných situací bývá mnoho, někteří lidé během dne vůbec nekouří, ale „musejí“ si zapálit po obědě, u kávy, u piva v hospůdce či na letní party.

„Naše mozky normálně vytvářejí asociace mezi věcmi, které podporují naše bytí a vodítky v našem okolí, tak si tvoříme opakovaný sled chování, který vede k úspěšnému životu. A mozek nám pak posílá signál odměny, když se zachováme tak, že to vede k pocitu libosti a pohody,“ vysvětluje objevy profesor neurologie John A. Dani z University of Texas.

Nikotin pak podle něj zcela přebírá kontrolu nad mozkem a učí ho, že kouření za určitých situací je pro něj dobré. Mozek si to zapamatuje a žádá cigaretu kdykoli se stejná situace objeví. Při pokusech v laboratoři se to navíc prokázalo experimentálně. Nikotin při testech na zvířatech posiloval tvorbu nových paměťových stop až o dvě stě procent.