Článek
Jednoznačná odpověď, která by uspokojila všechny ženy, neexistuje. Substituce a fytoestrogeny mají své přednosti i nedostatky. Pojďme si je shrnout.
HST je nejúčinnější léčbou těchto a dalších potíží doprovázejících klimakterium (únava, nespavost, náladovost, deprese, bolesti hlavy, suchost pochvy atd.). Objevují se u žen po 45 až 50 roce života a souvisí s vyhasínáním činnosti vaječníků, tedy s poklesem ženských pohlavních hormonů. HST zároveň snižuje riziko řídnutí kostí (osteoporózy), infarktu a kupodivu i depresí nebo sebevražd.
Některé ženy si však na HST stěžují, že jim zvýšila chuť k jídlu, takže přibraly. U některých z nich vyvolá bolest v prsou, špinění spodního prádla, křeče v lýtkách, bolesti hlavy, nevolnost a další vedlejší příznaky.
Kdo je nesmí brát
HST nesmí užívat ženy, které:
* prodělaly rakovinu prsu nebo jim hrozí zvýšené riziko této choroby
* pacientky s vážným onemocněním jater
* ženy, které postihla žilní trombóza (krevní sraženina v žíle), případně jim hrozí zvýšené riziko těchto potíží
* pacientky s krvácením z dělohy neznámého původu.
Pro tyto ženy jsou vítanou alternativou přípravky s rostlinnými fytoestrogeny. Dokážou potíže přechodu mírnit. Rády je užívají také ženy, které nechtějí brát hormony.
Výhody a nevýhody
Výhodou fytoestrogenů je to, že na rozdíl od HST nemají prakticky žádné vedlejší účinky. Také se u nich téměř nesetkáte s tím, že by je některá z žen nesměla užívat, protože by u ní mohly zhoršit nebo vyvolat zdravotní potíže, případně jiné komplikace. Naopak jejich nevýhodou je to, že se nedají s úspěchem použít na všechny problémy klimakteria. Působí jemně, jako většina bylinných nebo rostlinných preparátů, a hodí se proto hlavně na lehčí, případně středně silné potíže přechodu. "Na problémy klimakteria neexistuje žádná univerzální terapie," říká MUDr. David Procházka, gynekolog z Brna. "Lékař a pacientka by proto měli společně vybrat takové řešení, které bude nejvíc vyhovovat individuálním potřebám ženy."