Šest hlavních typů vztahů a jejich naděje na dlouhé trvání

Všechny páry jsou směsicí šesti typů, přičemž s jedním ze stylů se ztotožňují více než s ostatními. A to jak po stránce kladů, tak záporů.

Pokud jedinec pozná, do jakého typu spadá, pak má šanci poznat své slabiny a na vztahu jako takovém zapracovat, tak aby v něm byl šťastný a spokojený po všech stránkách.

Dvě spřízněné duše, které dělají vše dohromady, přesto nemají pocit, že by je cokoliv příliš svazovalo. Jejich vztah je postavený na důvěře a vzájemné spokojenosti.

Společné milování sice nemusí být to nejžhavější, ale to neznamená, že nebude plně uspokojující. Tento vztah má velké předpoklady pro dlouhé trvání, partneři ale nesmí usnout na vavřínech a zejména na milování a intimnostech musí neustále pracovat.

Na první pohled by se dalo říct, že se jedná o dokonalý vztah. Jenže ani naprosté souznění duší nemusí vždy stačit. Nulové napětí je sice předpokladem láskyplné harmonie, ale ponurý a nudný sex to všechno může narušit.

Ne každému vyhovuje být ve vztahu s někým, kdo se k němu chová spíše jako k sourozenci než k milenci. U těchto vztahů nejčastěji hrozí nevěra. Partneři přes spokojenost ve vztahu začnou hledat sexuální uspokojení jinde.

Vztah postavený výhradně na rozumu. A je jedno, zda jsou motivací peníze, vzhled, děti, dostupnost či pohodlí. Ve skutečnosti tyto vztahy mají větší šanci na dlouhodobé trvání než vztahy plné vášně a nehynoucí lásky.

Pokud si partneři nic neidealizují, jejich cíle a očekávání bývají mnohem realističtější. Otázkou je, zda k životnímu štěstí a spokojenosti opravdu takový vztah stačí.

Dost často se jedná o partnery s velkými protiklady, které přitahují právě tyto velké rozdíly. Jejich láska je velmi intenzivní. Obrovské vzplanutí na začátku ale téměř zničí všechny základy reálného vztahu. Proto je téměř nemožné, aby takový vztah vydržel delší čas, natož navěky. Obvykle jak rychle vzplane, tak i vyhasne.

Lidskou tragédií pak je, pokud spolu partneři zůstávají i bez vášně a všeho, co je zprvu spojovalo.

Jedinci, kteří jsou sice oficiálně ve vztahu, ale osobní svoboda je pro ně natolik důležitá, že vlastní potřeby stále upřednostňují před těmi partnerskými.

U těchto párů se dost často stává, že upřednostňují v rámci osobního prostoru oddělené ložnice či si stanovují jiné hranice. Partneři dokážou i mnohem snáze oddělit sex od lásky.

„Přestože během milování bývají tito jedinci zaujati především sami sebou a na druhé se příliš neohlížejí, může tento vztah fungovat,“ upozorňuje pro Daily Mail sexuoložka Tracey Coxová.

Každý jedinec si ponechává svou vlastní identitu ve vztahu a zároveň si nastavuje pomyslnou hranici, co je a není ochoten od druhého akceptovat. Přes to všechno je propojení partnerů natolik silné, že spolu dokážou vyřešit každý problém, dokonale si užít společné okamžiky a plánovat společnou budoucnost.

Jelikož je každý z nich zvyklý pečovat o své vlastní potřeby, včetně těch sexuálních, a přitom nezapomíná na toho druhého, jejich sexuální život bývá obvykle velmi uspokojující.