Všechno začíná tím, jaký vztah má žena sama k sobě, jaké příběhy a zkušenosti si s sebou v životě nese. Některé jsou pozitivní (jsem roztomilá, umím dobře líbat, mám krásné vlasy), jiné naopak negativní (mám povislé břicho, jsem divná, protože nedosáhnu orgasmu atd.). Ženin vnitřní hlas pak ovlivňuje i schopnost mluvit o sexu, a také si ho užívat.

Vztahová odbornice a koučka Amy Jo Goddardová během své praxe vysledovala pět největších psychických bloků, které si s sebou ženy nesou, a které jim brání v lepších sexuálních prožitcích. Jejich přehled přinesl server Health.

Strach, že budu souzena 

Strach, že bude žena kvůli něčemu souzena, je mnohdy neoprávněný, přesto je jednou z hlavních překážek, které brání lepším prožitkům. Prvotní strach většinou vychází z neznalosti, jak prožívají sex ostatní lidé a jak o něm mluví, co je podle nich běžné. Je tedy velmi jednoduché se začít domnívat, že to, co prožívá konkrétní žena nebo jak se cítí, nemusí být podle ostatních 'normální'.

Pokud bude žena předem soudit sama sebe, je dost pravděpodobné, že partner časem dospěje k podobnému stavu. Jak z toho ven? Zkusit zapomenout na všechny předsudky a negativa a zaměřit se jen na to, co ona sama chce a co se jí líbí.

Nejistota a strach z odmítnutí

Vlastní sexualita je dost citlivé téma samo o sobě, když se k tomu přidá navíc nejistota, může být i zdrojem bolesti, a to jak psychické, tak fyzické. Co když se mu moje žádost ohledně sexu nebude zamlouvat? To je jen jedna z obav, které se ženám honí hlavou.

Ze strachu, aby náhodou partner na jejich přání a tužby nereagoval odmítavě, se raději drží zpět a berou sex a milostný život takový, jaký je, aniž by je zcela uspokojoval. Odmítnutí si pak hlavně ženy berou velmi osobně.

V takové situaci si je třeba vyjasnit, zda cítí žena nejistotu pouze sama v sobě a svém požadavku, nebo ve vztahu celkově. Ve chvílích, kdy si totiž není jista vztahem, mnohdy ani sebelepší sex nepomůže. Navíc negativní reakce jednoduše k životu patří a je třeba se s nimi umět vypořádat. A pokud jedno přání nevyjde, při troše snahy se jistě najde něco dalšího, co uspokojí oba partnery.

Sama nevím, co chci 

Ženy, které si sex neužívají podle svých představ často ani nevědí, jaké mají možnosti. A když to nevědí, jak mohou vůči partnerovi vznést nějaký požadavek, který by jim milostný život zlepšil? Odbornice radí nechat se navnadit lehce erotickými filmy, případně se nechat inspirovat vlastním tělem a zkoumat, co se ženě líbí.

Dělám to, co bych měla

Ve společnosti všeobecně panuje určitý omezený pohled na vnímání sexu, praktik a potěšení vůbec. Mnoho lidí (především mužů) zastává názor, že nejdůležitějším aspektem je sexuální styk samotný, a to navzdory tomu, že u žen je hlavně předehra tím, co určuje jejich spokojenost, ne vyvrcholení partnera.

Rozdílnému vnímání uspokojivého milostného života, a to především toho mužského, je ve společnosti věnován tak velký prostor, že na potřeby žen už nezbývá. Pak se není čemu divit, že dámy málokdy dosáhnou vaginálního orgasmu.

To, že je některý 'zaběhnutý' model sexu nazýván jako tradiční, ale neznamená, že je správný. Pokud s tím žena nesouhlasí, neměla by se bát se ozvat a navrhnout partnerovi drobné změny. Může mu popsat, případně ukázat, co se jí líbí, a vysvětlit proč, stačí v sobě najít jen trochu odvahy a vzepřít se zažitému společenskému stereotypu.