Duševní poruchy v poslední době přibývají a ani Česká republika není výjimkou. Jednou z možností, jak snížit jejich riziko, je kupodivu dlouhodobá zdravá strava. O tom je přesvědčen i psychiatr Jiří Raboch.

„Všechno to začalo na konferenci v Oxfordu, kde byla jedna část věnována prevenci duševních poruch a správnému životnímu stylu. Zní to nezáživně, viďte, ale já si tam uvědomil dost zajímavé souvislosti a paralely k dnešku,“ vítá nás čtyřiašedesátiletý profesor psychiatrie ve své pracovně v tzv. novém domě, hlavní budově Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN z roku 1844. Na stěně v ní má vyvěšeny zarámované fotografie všech svých předchůdců.

Zdravá viktoriánská Anglie

„Slyšel jsem tam přednášet světové experty z mého oboru,“ pokračuje. „A taky jsem zaznamenal jednu historickou práci, zpracovávající z hlediska duševního zdraví nejúspěšnější období Anglie, střední viktoriánskou dobu. Tedy léta zhruba 1840 až 1880.“

Na rozdíl od nás umírali naši předkové relativně zdraví, na úrazy nebo infekce.

Jaká to byla doba? „Nevládla moc velká bída, lidé se stěhovali do měst a hodně fyzicky pracovali. Často i deset hodin denně. Chodili pěšky a jedli střídmě. Hlavně to, co si vypěstovali na zahradě, tedy zeleninu a ovoce. Občas chytili rybu, nasbírali si ořechy. Málo solili a rafinovaný cukr neexistoval, stejně tak jako konzervy a polotovary,“ vyjmenovává pan profesor stravovací návyky lidí, jejichž fyzické a duševní zdraví bylo obdivuhodně pevné.

„Když se odečetla poporodní úmrtnost, která tehdy byla ohromná, neboli zjednodušeně, ti, co přežili, žili stejně dlouho jak my!“ upozorňuje psychiatr. „A na rozdíl od nás umírali relativně zdraví, na úrazy nebo infekce. Neměli ale aterosklerózu, rakovinu, kardiovaskulární choroby a cukrovku. Proč? Nejen proto, že se značně fyzicky zatěžovali, ale také protože jedli přirozeně zdravě.“

Jezte chytře

Dnes podle Jiřího Rabocha i doporučené normy na stravování mnohdy obsahují méně výživných látek než tehdy. To ho zaujalo. Spojil se s Evou Filipovou, úspěšnou autorkou kuchařek a knih o etiketě, a rozhodli se napsat knihu, která je nejen kuchařkou, ale i knihou o zdravém životním stylu. Do knihy jsou zařazeny rovněž základní cviky jógy.

„Konkrétní recepty vybírala spíš paní Filipová,“ říká lékař, který rád hraje tenis a jezdí na kole.

S autorkou receptů Evou Filipovou

S autorkou receptů Evou Filipovou

FOTO: Exempla - archív Evy Filipové

„Při výběru jsme se zaměřili na suroviny podporující dobrou náladu, paměť a jasnou mysl. A taky jsme vycházeli z toho, že potraviny, které ekologicky nejméně zatěžují planetu, jsou i lidskému zdraví nejprospěšnější. Kupříkladu kombinace ryb a zeleniny je toho dobrým příkladem.“

Jiří Raboch tvrdí, že pokud se lidé dlouhodobě stravují podle těchto jednoduchých zásad, mohou výrazně snížit riziko onemocnění depresí, nebo dokonce demencí. Právě tato onemocnění jsou na špici duševních potíží současnosti.

„Stravou lze ovlivnit nejen duševní pohodu, ale třeba i výskyt Alzheimerovy choroby. Nemůžeme si ale představovat, že jídlo funguje jako léky. Prevence spočívá v dlouhodobém dodržování určitých stravovacích návyků,“ tvrdí profesor. Nesolit příliš je jeden z nich. Vyvarovat se polotovarů další. „A stravovat se podle středomořské kuchyně,“ dodává psychiatr.

Extrémy škodí

Za poslední dobu se podle něj počet lidí, kteří docházejí na psychiatrii, zdvoj až ztrojnásobil. „Moderní medicína zvládá dobře infekční choroby, ale ty civilizační moc ne. Nejvíce přibývá lidí s depresemi a demencemi, což je pochopitelné, protože průměrná délka dožití se prodloužila,“ podotýká Jiří Raboch. Podle některých výzkumů má Česká republika ve srovnání s jinými státy výskyt těchto onemocnění poměrně vysoký. Proč tomu tak je?

„Těžko říct. Ve Španělsku byl v letech 2010 až 2014 nárůst duševních poruch také velký. Svou roli tam jistě hrály sociální a ekonomické faktory. U nás teď prudce stoupá spotřeba antidepresiv.“

Profesor Raboch ale varuje nejen před přepálenými tuky a dalšími nevhodnými stravovacími návyky, ale i před přílišnými krajnostmi.

„Ve stravě bych nezakázal vůbec nic. Je však rozdíl dát si jednou za půl roku hamburger, anebo ho jíst denně. Extrémy nejsou zdraví prospěšné. Kupříkladu úplní abstinenti mají více duševních problémů než ti, kteří si dopřejí občas dvě tři deci vína. Podle našich výzkumů jsou nejméně vyhořelí a nejméně depresivní mírní konzumenti alkoholu. Extrémy škodí!“

Recept Evy Filipové a profesora Jiřího Rabocha
Losos s fenyklem (nebo lososový pstruh)

FOTO: Exempla - archív Evy Filipové

Suroviny: 4 filety lososa, 1 malá bulva fenyklu, nastrouhaná kůra z 1 bio citrónu, 1 1/2 lžičky čerstvého mletého pepře, 1/2 lžičky mořské soli, 1/2 lžičky fenyklových semínek, 4 lžíce bazalkového pesta, listový salát, citróny k hotové rybě, 8 červených nebo fialových brambor nakrájených na tenké plátky
Postup: Troubu zahřejte na 220 °C. Rybu omyjte a osušte papírovou utěrkou. Smíchejte pepř, sůl, fenyklová semínka, kůru z citrónu a ve směsi obalte filety. Nastříhejte si čtyři kusy pečicího papíru (každý asi 50 cm). Na každý položte trochu brambor, navrch na plátky nakrájený fenykl, nahoru filet pstruha, zabalte do úhledných balíčků. Dejte na plech a pečte v troubě asi čtvrt hodiny.