Oblečení, které v zimě ocení aktivní dospělí i děti

„Lidské tělo se potí neustále, i ve chvílích bez fyzického výkonu, při spánku či v chladném prostředí. Tímto tzv. mimovolným pocením odpaříme v průběhu dne 0,2− 0,5 litru vody, která vstupuje do našeho prádla jako pára. Pokud má jedinec na sobě funkční oblečení, pak tato vlhkost prostupuje z prádla směrem až ke svrchní vrstvě oblečení, případně prostoupí až do vnějšího prostředí, kde se odpařuje,” vysvětluje Miloslav Pintýř z Moiry.

Ideální sportovní oblečení dokáže člověka udržet v teple i v extrémním mrazu, nepromokne bez ohledu na intenzitu a délku deště a dokáže propouštět vlhkost potu ven, proto vás i při náročnějších aktivitách udrží v suchu. Funkční oblečení totiž efektivně komunikuje s pokožkou – dokáže odvádět vlhkost a přitom uchovávat teplo. V nepříznivém počasí jej tak ocení sportovci, ale i běžní lidé na procházky či jakékoli venkovní činnosti (odklízení sněhu apod.)

Další výhodou tohoto oblečení je, že přiléhá přímo k tělu, a tím umožňuje lepší pohyb. Speciální švy navíc neodírají pokožku a je zajištěna i kontrola zápachu a ochrana proti množení mikrobů.

Některé výrobky mají dvojí využití: v zimě hřejí, a když se otočí naruby, perfektně odvádějí pot od těla. Dají se tudíž využívat za každého počasí.

U funkčního oblečení je důležitý výběr vlákna a struktura pleteniny. Vlákna určují rychlost odvodu vlhka, navlhavost vzniklého úpletu, rychlost schnutí a také barevnost, možnost barvení a potisku, míru oděru, žmolkovitost a srážlivost.

Vazební struktura určuje míru termoizolace, míru podržení vlhka, rychlost schnutí, mechanické vlastnosti i náročnost konfekčního zpracování.

„Vlastnosti jednotlivých druhů vláken v kombinaci s různými vazbami nebo vzájemnou kombinací vláken a vazeb umožňují vytvořit výslednou pleteninu pro různé klimatické podmínky i fyzickou zátěž,” upozorňuje Miloslav Pintýř.

Přírodní materiály, dnes nazývané obnovitelné, jsou používány odnepaměti. Nejznámější bavlnu a vlnu můžeme dnes doplnit o viskózu a bambusové vlákno. Jejich užitné vlastnosti jsou prověřeny různými klimatickými podmínkami po dobu mnoha staletí. Nemohou však jednotlivě splnit dnešní požadavky, které očekáváme od vlákna − musí být lehké, pevné, pružné, příjemné na dotek, nenasákavé, musí dobře odvádět vodu, také musí v létě chladit a v zimě hřát, být tepelně netečné. Musí být odolné vůči bakteriím, plísním a hmyzu a musí se dobře udržovat.

Přírodní materiály ale mají oproti syntetickým vláknům vysokou nasákavost. Výjimku zde vytváří především vlna, která i při vysoké nasákavosti nestudí, pokud ovšem nevypotíte víc, než je schopna pojmout. Tělesná vlhkost se ukládá do struktury vlákna a odpařuje se jen velmi pomalu. Je to stejnou rychlostí, jako schnutí po vyprání.

Ovčí vlna plemene Merino je velmi jemná a její vlákna 14−16 mikronů jsou přijatelná i pro citlivou pokožku. Silnější vlákna se pro výrobu prádla nehodí. Vlna pohlcuje pachy a má samočisticí schopnost, na vlákna se nechytají částečky prachu ani špíny. Současné technologie dovedou vlnu lépe roztřídit a jenom z nejdelších vláken je pak vyrobena kvalitní příze.

Vodní sloupec se obvykle udává v milimetrech a pro představu se opravdu měří tak, že na testovanou tkaninu v jednom místě působí tlak vody, jako by se nad ní plnila nádoba, ve které se zvyšuje hladina. Hodnota vodního sloupce se pak určí podle toho, jak vysoko je hladina, když tkaninou projdou první kapky vody.

Sportovní bundy, ať už pro zimní sporty, nebo pro turistiku, byste měli vybírat především podle toho, k čemu je budete používat.

„Obecně je naprosté minimum pro venkovní aktivity alespoň 12–15 metrů vodního sloupce. Vodní sloupec 20 000 mm je ideální univerzální hodnota pro sportovní aktivity všeho druhu, která vás udrží v suchu za jakýchkoliv atmosférických podmínek,“ vysvětluje Pavel Mlýnek z české značky funkčního oblečení Mill.

„Například pokud klečíte v mokré trávě, působí na tkaninu kolen tlak přepočitatelný přibližně na 12 000 mm vodního sloupce a popruhy batohu podle jeho váhy vytvářejí tlak až 20 000 mm, a oceníte tedy bundu s vodním sloupcem 20 000 mm,“ dodává Mlýnek.

Druhým parametrem je prodyšnost neboli paropropustnost, většinou vyjadřovaná v gramech vodní páry na metr čtvereční. Ta udává, kolik gramů vodní páry projde metrem čtverečním za 24 hodin.

„Samozřejmě že každý se potí trochu jinak, ale nejnižší hranice pro velmi pasivní sporty se uvádí 10 000 g H2O/m²/24 hod. Tolik se průměrně potíme při trošku rychlejší chůzi. Chceme-li třeba lyžovat, je nezbytné alespoň 15 000 g H2O/m²/24 hod., u běhu byste neměli volit bundu pod 20 000 H2O/m²/24 hod. To vše samozřejmě v kombinaci s funkčním spodním prádlem, nikoli s bavlněným tričkem, které samo nasaje vlhkost a pak ji bunda nemůže propustit ven,“ upozorňuje na doporučené hodnoty Pavel Mlýnek.

Za teplého počasí organismus snadno udrží optimální tělesnou teplotu kolem 37 °C. V chladném počasí teplota periferií klesá až na 27 °C a organismus tak musí vyvíjet více energie na zahřátí životně důležitých orgánů. Proto i samotní lékaři lidem doporučují  vrstvené oblékání z funkčních materiálů.

Ideální tři vrstvy oblečení

Při volbě nesprávného oblečení, které nedokáže efektivně odvádět pot a udržet termoregulaci, dojde snadno k prochlazení. Přitom dochází nejprve ke zúžení, později k rozšíření a ochrnutí drobných krevních cév ve sliznicích a poměrů na povrchu sliznic, což usnadňuje uchycení virové infekce. Reakcí těla pak bývají nemoci z nachlazení, jako je rýma, kašel, záněty horních cest dýchacích, záněty močových cest a u žen gynekologické problémy.