Článek
Původně mělo políbení pod rozkvetlou třešní zajistit nejen ženinu krásu, ale především plodnost pro líbající se dvojici.
Na mnoha místech se stále ještě dodržuje tradice stavění májek. Ta žena, která ji před svými okny bude mít postavenou, si může být svým ctitelem jistá. Pravda je, že tento zvyk ožívá už jen na vesnicích. Před panelákem nebo činžovním domem by to asi opravdu nebylo úplně možné.
Byl pozdní večer – první máj, večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. O lásce šeptal tichý mech; květoucí strom lhal lásky žel, svou lásku slavík růži pěl, růžinu jevil vonný vzdech. Jezero hladké v křovích stinných zvučelo temně tajný bol, břeh je objímal kol a kol; a slunce jasná světů jiných bloudila blankytnými pásky, planoucí tam co slzy lásky.
Paradoxní je, že ačkoli je květen považován za měsíc lásky a právě jeho první den se slaví polibky, na svatby bývá chudý. K májovým svatbám se totiž váže pověra, která praví: "Na svatbu v máji do roka máry". Tato pověra vycházela z předpokladů našich předků, že po svatbě žena téměř okamžitě otěhotní, což by znamenalo, že by porod vycházel na měsíc únor a hrozilo by, že v kruté zimě nepřežije matka ani dítě. Lékařská pomoc u chudých lidí v té době nebyla po ruce a i zásoby jídla se ztenčovaly ... To je ale historie, která se současnosti opravdu netýká.
Nověji se říká, že květnová manželství podléhají častěji rozvodům než ta, která byla uzavřena v jiných měsících. Ani tato tvrzení se ale nezakládají příliš na pravdě.
Svatba španělského korunního prince Felipa s Letizií Ortizovou
Nakonec, proč by si asi zvolil květen jako měsíc pro svou svatbu španělský korunní princ Felipe a jeho vyvolená Letizia Ortizová?
Líbání k 1. máji prostě patří
Ženy by se rozhodně na prvního máje měly nechat políbit od svého milovaného protějšku. A pokud nebude po ruce rozkvetlá třešeň, nevadí. Jiných stromů bude kolem jistě dostatek. A když ne, tak také nezoufejte. Zkrátka se polibte a užívejte si prvního květnového dne.
1. máj
1. máj není jen dnem lásky, ale také Svátkem práce, který se slaví ve 142 zemích.
Každý rok má svátek připomínat 1. 5. 1886, kdy v Kanadě a Spojených státech lidé stávkovali za osmihodinovou pracovní dobu. A poprvé v historii se Svátek práce slavil o dva roky později právě v Americe.
O další rok později (1889) schválila první květnový den jako Svátek práce Druhá internacionála (mezinárodní organizace socialistů), které se jej podařilo prosadit na většině evropského kontinentu.
