Na cestě životem dívku už dva roky provází její nejbližší přítelkyně, mainská mývalí kočka Thula. Když ji rodiče Iris pořídili, stalo se něco, o čemž lékaři vždy tvrdili, že je naprostým tabu. Jejich dcera začala na nového člena rodiny mluvit. A přicházela další a další překvapení.

Iris se vždy velmi bála vody. I obyčejné koupání a každodenní hygiena pro ni byly doslova noční můrou. Vše se změnilo po příchody Thuly, napsal Dailymail.

Společné koupání ve vaně i v bazénu

Thula dohlíží nejen na každodenní hygienu dívenky, kdy ji bedlivě střeží sedící přímo ve vaně. Malou autistku dokonce doprovází i na hodiny plavání, a ačkoli se o kočkách říká, že nesnášejí vodu, Thula dobrovolně s dívkou plave. A dokonce to vypadá, že si to užívá. Svou lidskou kamarádku neopustí ani na chvíli.

Kočka rodinu provází takřka na každém kroku. Jako pasažér jezdí na cyklovýlety, ale i na projížďky loďkou. Sedí Iris po boku, když si na zahradě kreslí, leží jí v klíně, když si prohlíží knížky.

Dívka se proslavila obrazy

Ještě několik let předtím, než se do rodiny dostala zázračná kočka, která chováním připomíná spíše psa, už byla malá dívenka velkou senzací. Ve třech letech totiž dokázala namalovat obrazy, o které se zájemci doslova prali.

Soukromí sběratelé obrazy odkupovali za téměř 50 tisíc korun, reprodukce originálů, o které byl také velký zájem, stály okolo 9000 korun. Dnes ceny malých reprodukcí začínají na cenách okolo 1300 korun.

Iris Grace má také svou vlastní stránku, kde jsou její díla nabízena k prodeji. Postupem času se sortiment rozšířil a nyní jsou v nabídce kalendáře, diáře, ale i dárkové karty s dívčinými jedinečnými malůvkami. Peníze z prodeje těchto věcí jdou na léčbu a terapii malé holčičky, na její vzdělávání a budoucnost, píše se na stránkách irisgracepaintings.com.

Rodiče tehdy říkali, že malování je jednou z mála činností, která dívku, jež má diagnostikovanou těžkou formu autismu, uklidňuje a dělá ji šťastnou. A to ještě netušili, že o pár let později přijde do jejich rodiny zvíře, které jejich dceři úplně změní život.

Kočka, anděl strážný

„Obě jsou spřízněné. Už první noc, kdy jsme si Thulu přinesli domů, spala Iris v náručí jako její anděl strážný. Když si četla, pořád si ověřovala hmatem na kožíšek Thuly, její fousky, uši, nebo ocas, jestli je v její blízkosti,“ řekla matka dívky.

Odlišnost dívky se odrážela i na výchově kotěte. Na rozdíl od ostatních dětí Thulu pořád nezvedala, nemazlila se s ní. Jejich vztah byl od začátku založen pouze na společné přítomnosti. Kočka dívku sledovala, když si hrála, a doprovázela ji na každém kroku.

„Když si Thula chtěla hrát s jejím tabletem, řekla jí Iris: ,Sedni, kočko‘. A řekla to tak razantně, že kotě hned vědělo, že to nemá dělat.“

„Pochopily se navzájem takovým způsobem, že mezi nimi vzniklo velmi pevné pouto. Něco, na co jsme čekali opravdu hodně dlouho. Když se Iris v noci probudí, Thula je u ní a utiší ji. Přinese jí hračku a dcera ji sevře v dlani. Je to, jako by snad věděla, co má dělat. Pak se vedle ní stočí do klubíčka a Iris usne. Často je pozoruji ze dveří.”

Začala komunikovat

„Lékaři nám řekli, že naše dcera trpí těžkou formou autismu a že je velmi nepravděpodobné, že vůbec někdy promluví. Od té doby, co máme Thulu, se vše změnilo. Iris začala komunikovat. Začalo to větami typu, že chce ,více kočky´ nebo že je ,nemocná kočka´. Jako by se nám snažila dávat instrukce,“ řekla pro BBC maminka dívky.

Dodala, že autismus už pro ni není tak strašlivou diagnózou, jak ji lékaři zprvu vylíčili. Díky svým zkušenostem už ví, že se s dítětem dá pracovat, i když je to velmi náročné. „Pokud rozvíjíte jeho zájmy, uvidíte pokrok.“