Čas na hry by u dětí a dospívajících měl být garantován jako životní nezbytnost. Hry podporují nejen rozvoj schopností i dovedností, ale i houževnatosti a ta je pro správný vývoj taky velmi důležitá. 

„Děti samy se učí plazit, stát a chodit během opakované praktické hry. V předškolním věku se děti věnují dramatické hře a učí se, kdo je vůdce, kdo je následovník, kdo je otevřený, kdo je plachý. Učí se také dohadovat v rámci svých konfliktů,“ tvrdí doktor Carr-Gregg.

Důležité vedení rodičů

Pokud rodiče děti během hry správně vedou, mohou tak u nich podporovat i rozvoj intelektu, což může mít za následek i vyšší IQ.

Problémem dnešní doby ale je, že se rodiče dětem nevěnují, tak se děti věnují více hrám dospělých než svým dětským, což má však negativní vliv na duševní vývoj a zrání a zvyšuje riziko rozvoje mentálních poruch a chorob v dospělosti. Vždyť také každé čtvrté dítě před dosažením osmnáctého roku věku pak podle psychologa Carra-Gregga trpí nějakou mentální chorobou.