Podle rozhodnutí nejvyšších míst aglomerace vznikne na ploše zhruba 215 870 km2 a stane se domovem až pro 130 miliónů obyvatel. Bude tedy téměř třikrát tak velké jako Česko. Science fiction?

Nikoli. Jde o oblast přezdívanou v mezinárodním přepisu Jing-Jin-Ji podle názvů Beijing, Tianjin a Hebei. V české podobě to znamená „hlavní město Peking, přístav Tiencin a okolní provincii Che-pej“ (její zkratka podle jednoho z tamních starobylých států zní ji) – v naší transkripci tedy Ťing-Ťin-Ťi.

Myšlenka projektu je jasná – Čína chce propojit či přerozdělit zdroje sousedících regionů tak, aby ve chvíli, kdy domácí ekonomika zpomaluje, mohla efektivně stimulovat její další růst. Oproti megapolím, které se už rozrostly na východě země při dolním toku Jang-c´-ťiang kolem Šanghaje a Nankingu či na jihu v deltě Perlové řeky kolem Kantonu a Šen-čenu, se tentokrát má budovat na severovýchodě Číny. Využity mají být nadité kapsy Pekingu, strategický přístup ­Tien­cinu k Pochajskému zálivu a obchodní a logistické kapacity Che-peje.

 

FOTO: ti, Právo

Náklady, o nichž na přelomu měsíce informovala státní média, jsou obrovské, 290 miliard jüanů (přes bilión Kč). Alespoň tolik obnášejí dohody, které vláda podepsala s podniky o stavbě zpracovatelských a průmyslových parků na podporu celého projektu.

Velká města regionu propojí v celek nové dálnice, mosty a vysokorychlostní tratě, přibudou nemocnice a školy, část továren a úřadů se přesune z Pekingu do vnitrozemí, dobře placená místa se rozptýlí do vzdálenějších oblastí.

Střednědobým cílem je ustálit populaci metropole do roku 2025 na hranici 23 miliónů a ulevit jejím „nemocem z pokroku“, včetně věčného smogu a dopravních kolapsů. První výsledky mají být vidět už do dvou let s tím, že do roku 2020 protne chystané megacity kompaktní dopravní síť.

Pochybovači zdvihají prst

Je to ale vůbec zvládnutelný úkol? Vypořádá se s ním například sektor služeb, které za Velkou zdí poměrně často pokulhávají za ideálem? Jak trefně konstatoval hongkongský South China Morning Post, v lidové Číně se chce do ekonomického rozvoje zapsat každý vůdce „říše pětiny lidstva“.

To platí už od Tengových reforem, které v 80. letech změnily Šen-čen a Ču-chaj v sousedství Hongkongu ve zvláštní ekonomické zóny. O desetiletí později administrativy Ťiang Ce-mina a Ču Žung-ťia prosadily modernizaci šanghajské zóny Pchu-tung, když ji vyhlásily za zvláštní finanční centrum. Čtvrtá generace vedení pod taktovkou Chu Ťin-tchaa a Wen Ťia-paa pak zrychlila rozvoj centrální Číny, ale nedokázala vyřešit strukturální potíže ekonomiky, jejichž minimalizace by zemi přiblížila k vysněnému, trvale udržitelnému růstu.

V roce 1950 existovala jen dvě megacity: New York a Tokio. V roce 1975 dvojici doplnilo Mexico City. Dnes už lze napočítat tři desítky megapolí s více než 10 milióny obyvatel
Do roku 2050 bude nejspíš 70 procent světové populace žít v sídelních útvarech městského typu. V některých zeměpisných regionech jde o změnu vskutku mimořádnou
Na to, co Evropě trvalo 200 let, nyní Číně stačí dvě desetiletí. Jestliže v roce 1950 měla vesnice Šen-čen na hranicích Hongkongu jen 3148 obyvatel, do roku 2025 jejich počet podle OSN překročí 15 miliónů
Ve většině zemí zajišťuje urbanizace lepší přístup ke vzdělání a zdravotním službám. Také délka života se pojí s hustě obydlenými a rozvinutými městy, jako jsou Hongkong či Singapur, podotkl Daily Telegraph
Taková přeměna života žádá pevné vedení, jasný plán a cílené investice. Jinak socioekonomické experimenty přinášejí mnoho problémů, jako např. nekontrolovatelná populační exploze Sao Paula

Plány provincie Che-pej míří i do ČR

Jak upozornil Jang Lung, profesor politické ekonomie na univerzitě v Tiencinu, podobným výzvám čelí nynější prezident Si Ťin-pching a premiér Li Kche-čchiang. „Nové vedení se musí zabývat hluboce zakořeněnými ekonomickými problémy, a kde jinde experimentovat než v oblasti Ťing-Ťin-Ťi,“ poznamenal. Budoucnost ukáže.

Pro zajímavost: plány provincie Che-pej míří i do Česka. Che-pej byla letos v září speciál­ním hostem Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně a projevila zájem investovat do projektu obřích lázní v jihomoravských Pasohlávkách.