Podle něj si Tálibán nemíní uzurpovat moc, až se stáhnou v roce 2014 ze země mezinárodní síly ISAF. Umar rovněž prohlásil, že hnutí je otevřené "modernímu" vzdělání. Podle agentury AFP měl zřejmě na mysli, že kromě náboženského vzdělávání přijímá i výuku přírodních věd.

Zpravodajka BBC v Kábulu označila zveřejněné mullovo poselství za pravé.

Mulla Umar jinak v projevu zopakoval své dobře známé postoje, uvedl, že Tálibán bude bojovat, dokud neodejde poslední zahraniční voják a vyzval příslušníky afghánských bezpečnostních složek, aby se k Tálibánu v boji proti cizím vetřelcům a jejich přisluhovačům z vlády a státní správy přidali

Odmítl i celonárodní volby, které se uskuteční v příštím roce: „Rozhodující drama zvané volby 2014 nevyčerpá náš zbožný lid, protože se jich nebudeme účastnit.“ Podle něj účast ve volbách spolupořádaných Washingtonem není ničím jiným než ztrátou času. Volby přitom jsou považovány za klíčový test, jaké změny Afghánistán prodělal od invaze v roce 2001.

Předchozí volby Tálibán nejen bojkotoval, ale bránil také lidem se jich účastnit. Ty, kteří se hrozeb nezalekli, občas bojovníci Tálibánu zohavili.

Mírové rozhovory padly

Projev ukazuje, že mulla Umar se snaží postupovat takticky a nevyvolat proti sobě odpor části multietnické země, kterým by byla deklarace uchopení absolutní moci, jež by zmrazila jednání mezi Tálibánem a dalšími skupinami o poválečném uspořádání v zemi. Z krachu mírových rozhovorů obvinil USA a kábulskou vládu. Uvedl, že Tálibán je ochoten v jednáních pokračovat.

Spojené státy a Taliban 18. června oznámily, že uspořádají v katarské metropoli Dauhá mírové rozhovory. Ty se však nakonec neuskutečnily, když prezident Karzáí protestoval proti úřadu, který si Taliban v Dauhá zřídil. Podle Karzáího šlo de facto o velvyslanectví exilové vlády.