Indický list The Times of India, který s předstihem informuje o práci kanadských vědců, napsal, že Matka Tereza podle jejich zjištění ve skutečnosti spatřovala v utrpení utiskovaných chudáků krásu a byla mnohem ochotnější se za ně modlit, než jim poskytnout potřebnou lékařskou pomoc.

Vatikán podle nich pomohl vytvořit z Matky Terezy neúnavnou a úspěšnou organizátorku programů humanitární pomoci, ale zamlčel informace o jejích údajně podezřelých finančních transakcích a kontaktech, aby po její smrti nebyl zpochybněn proces jejího blahoslavení.

“Vzhledem ke skrblivému zacházení s prostředky na mise Matky Terezy se člověk musí ptát, kam se poděly ty milióny dolarů pro nejchudší z chudých,” uvedl Serge Larivee, jeden z autorů studie, jenž působí na University of Montreal.

Ve své práci tvrdí, že uctívaná řádová sestra absolvovala 517 misí ve stovce zemí, ale většina pacientů, s nimiž se setkala, potřebnou péči nedostala a řada z nich byla ponechána svému nevyhnutelnému osudu.

Vatikán podle něj navíc ignoroval lékařská zpochybnění údajného zázraku, v rámci kterého měla Matka Tereza vyléčit ženu z tuberkulózy a cysty na vaječníku. Svědectví o vykonaném zázraku je podmínkou k blahoslavení, jehož se dočkala v roce 2003, tedy šest let poté, co ve věku 87 let zemřela.

Kritický tón nezní poprvé

Larivee spolu se svými kolegyněmi Genevieve Chenardovou  z montrealské univerzity a Carole Senechalovou z univerzity v Ottawě došli ke svým závěrům podrobným zkoumáním 96 procent všech publikovaných zpráv o působení Matky Terezy.

Ve svém kritickém tónu navazují na dřívější spíše negativní hodnocení, které vypracoval například britský novinář Christopher Hitchens. Ten působení slavné misionářky nazval podvodem a připomíná případy, kdy lidem, které bylo možné léčit, jen usnadňovala umírání a odkazovala je na boží milost.

Autorka biografie Matky Terezy Meg Greenová zase zmiňuje kritický materiál v lékařském žurnálu Lancet, který si bere na mušku ledabylé a neodborné zacházení s pacienty ve zdravotnickém zařízení v Kalkatě, zřízeném právě Matkou Terezou. Kriticky se k ní staví i film z roku 1996 s názvem Anděl pekla, který ji viní ze solidarity s diktátorskými režimy.

Matka Tereza, vlastním jménem Agnesë Gonxhe Bojaxhiu, byla původem Albánka, proslavila se ale především působením v Indii, kde zakládala sirotčince a útulky pro umírající, nemocnice a školy. V roce 1979 převzala Nobelovu cenu míru. V prosinci 2002 papež Jan Pavel II. vydal dva dekrety oslavující její práci a zázračné uzdravení mladé Indky, na základě čehož byla o rok později blahoslavena.

Sami autoři studie jí přiznávají nezpochybnitelnou zásluhu na tom, že inspirovala další generace humanitárních pracovníků.