„Od nynějška do konce roku 2014 budete moci vidět naše přizpůsobení se. Naše jednotky by mohly být přemístěny, dostat jiné úkoly, anebo se dokonce stáhnout. Nebo můžeme snížit počet zahraničních jednotek (v Afghánistánu),“ řekl Rasmussen. K úplnému odchodu vojáků ještě poznamenal: „Pokud to bezpečnostní situace dovolí, nevylučoval bych možnost, že v určitých oblastech by mohl být proces urychlen.“

Velení NATO v současnosti studuje různé možnosti a podle Rasmussena by mělo mít jasno do tří měsíců.

Zvrátit postoje politiků a veřejnosti

NATO plánuje opustit Afghánistán do konce přespříštího roku. Mezitím chce zajistit, aby se afghánská vláda mohla spolehnout na vlastní bezpečnostní síly o 352 000 příslušnících. Jejich výcvik ale v posledních měsících narušovala série napadení spojeneckých vojáků afghánskými vojáky a policisty. Od začátku roku takto bylo zabito téměř 50 koaličních příslušníků a NATO kvůli tomu zrušilo společné hlídky spojenců s Afghánci.

„Není pochyb, že tyto vnitřní útoky podlomily důvěru a sebevědomí, to zcela jistě,“ uvedl Rasmussen. Zatímco důstojníci NATO v terénu uvádějí, že příčinou napadení byla hlavně roztrpčenost a zahořklost Afghánců vůči jejich západním mentorům, Rasmussen si myslí, že většinu útoků naplánovalo velení povstalců z hnutí Tálibán.

„Dá se říct, že podstatná část těchto útoků je součást taktiky Tálibánu. Zřejmě je to součást strategie Tálibánu,“ řekl generální tajemník NATO a dodal, že podle Tálibán v důsledku usiluje o změnu veřejného mínění na Západě. „Skutečným terčem jsou politici, média a tvůrci názorů v zemích spojenců,“ podotkl.