Článek
Slova Chu Ťin-tchaa byla nezvykle otevřená, uvádí BBC, i když některá čínská média překládala výraz nikoli slovem válka, ale spojením vojenský střet.
Podle BBC byla určena Vietnamu a Filipínám, s nimiž má spor ohledně několika ostrovů v Jihočínském moři kvůli tomu, že u nich může být ropa a zemní plyn.
Určeny ale mohly být i Washingtonu, který se snaží posílit svou přítomnost na Dálném východě a v oblasti Pacifiku. V Austrálii bude dislokována jednotka americké námořní pěchoty o síle 2500 vojáků. [celá zpráva]
Slova prezidenta proto opatrně okomentoval i americký admirál John Kirby, který je mluvčím Pentagonu: „Jistěže nemůžeme žádnému národu upírat právo na rozvoj svých námořních sil.“
Spojené státy mají obavy z rostoucí vojenské síly Číny, i když námořnictvo zatím zaostává za pozemními vojsky. Čína zavádí do výzbroje svou první letadlovou loď, i když ještě nemá vycvičené námořní letce, a také má raketu, která je schopna ničit velké námořní cíle do vzdálenosti 1500 kilometrů, což by mohlo zabránit USA použít v oblasti své letadlové lodě. [celá zpráva]
Americké ministerstvo obrany v letní výroční zprávě o čínských ozbrojených silách varovalo, že poměr sil na Dálném východě se mění, protože se Pekingu podařilo překonat klíčové technologické problémy. [celá zpráva]