Článek
Podle Mullena jsou "nejobtížnější části" ve vztazích mezi USA a Pákistánem úmyslné otálení při postupu vůči baštám radikálů v Severním Vazíristánu, které patří síti Hakkání, a vztahy s touto sítí.
"Je skutečně dobře známo, že ISI má dlouhodobé vztahy se sítí Hakkání," zdůraznil Mullen v rozhovoru pro pákistánský tisk. "Hakkání podporuje, sponzoruje, cvičí bojovníky, kteří zabíjejí Američany a koaliční spojence. A já mám svatou povinnost udělat všechno, co můžu, abych zajistil, že se to dít nebude."
Podle Mullena je to jádro vzájemných problémů, i když ne jediná potíž ve vztazích mezi oběma zeměmi. Navzdory veškeré kritice je nicméně Mullen přesvědčen o životnosti vzájemných vztahů mezi USA a Pákistánem.
Pákistánská rozvědka ISI je dlouhou dobu podezřívána z udržování styků se skupinou Hakkání, jež se rozvíjely především v 80. letech minulého století. Tehdy byl Džaláluddín Hakkání obávaným velitelem oddílů bojujících v Afghánistánu proti sovětským jednotkám.
Pákistán kličkuje
Nejmenovaný činitel pákistánské rozvědky vyslovil podivení, o jakých vztazích Mullen hovořil. "Pokud má na mysli, že jim poskytujeme ochranu, pomoc, pak se mýlí." Dodal, že Pákistán v minulosti útočil na Hakkáního pozice a prováděl zátahy v jeho mešitách. "Teď ho ale nenapadáme, protože jsme plně zapojeni v boji proti jiné skupině - pákistánskému Tálibánu," vysvětlil činitel.
Hakkání má sice základny ve Vazíristánu, ale přestal s útoky na pákistánské cíle a je považován za prostředek k udržení vlivu Pákistánu na jakékoliv budoucí politické vedení v afghánském Kábulu, napsala Reuters.
Naopak Tálibán byl vyhlášen nepřítelem pákistánského státu, jenž proti němu provádí ofenzivu od roku 2007.
Skupina Hakkání ale pomáhá získávat prostředky pro afghánské bojovníky.