Jaderná bomba byla na Hirošimu svržena 6. srpna 1945 v 8:15 místního času. Přesně v tuto minutu se dnes na hirošimském památníku rozezněl zvon míru.

"Kvůli budoucím generacím musíme nadále spolupracovat na uskutečňování světa bez jaderných zbraní," prohlásil v Hirošimě Roos, jenž si už před rokem získal obdiv mnohých Japonců, když několik týdnů po svém příjezdu do Tokia Hirošimu navštívil.

Americký velvyslanec Joh Ross na pietním aktu v Hirošimě

Americký velvyslanec Joh Roos na pietním aktu v Hirošimě

FOTO: ČTK/AP

Japonci zvali amerického velvyslance každoročně, ale až letos byla pozvánka přijata. Rozhodl o tom americký prezident Barack Obama. Mluvčí ministerstva zahraničí USA Philip Crowley to zdůvodnil tím, že je třeba „vyjádřit respekt všem obětem druhé světové války“.

Syn pilota Paula Tibbetse, který svrhl na Hirošimu atomovou bombu, označil Obamovo rozhodnutí za nevyřčenou omluvu.

V USA se však objevily i kritické názory poukazující především na skutečnost, že Japonci se kvůli atomovému útoku považují za oběť druhé světové války, i když ji pomáhali rozpoutat, jejich agresivní postup v Číně a Indonésii provázela zvěrstva, jež nijak nezaostala za nacistickými. Japonsko se navíc nikdy okupovaným zemím neomluvilo.

Japonské názory

Japonský premiér Naoto Kan ocenil přítomnost amerického velvyslance i šéfa OSN. Slíbil, že Japonsko neuvolní zákaz vlastnění, výroby a dovozu jaderných zbraní, který na sebe samo uvalilo, a že bude aktivně předkládat odzbrojovací návrhy.

Starosta Hirošimy Tadatoši Akiba vyzval japonskou vládu, aby se vzdala jaderného deštníku svého bezpečnostního partnera, Spojených států.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun opouští hirošimský památník poté, co se poklonil obětem.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun opouští hirošimský památník poté, co se poklonil obětem.

FOTO: ČTK/AP

Haruko Moritaki z Hirošimské aliance pro odstranění jaderných zbraní však vyjádřil názor, že přítomnost amerického představitele přichází pozdě. Připomněl, že USA se svržením jaderných pum na japonská města Hirošima a Nagasaki v závěru druhé světové války staly jedinou zemí, která takový útok v dosavadní historii podnikla proti jinému státu. Dosud přitom Washington jaderné zbraně má, kritizoval USA Moritaki podle DPA.

Japonsko bylo jedinou obětí jaderných zbraní i brutálním agresorem

Japonsko je dosud jediným státem světa, vůči němuž byla použita. V Hirošimě na následky výbuchu zemřelo asi 140 000 lidí. Nagasaki potkal stejný osud 9. srpna, výbuch si celkem vyžádal více než 80 000 životů. Údery zlomily odhodlání Japonska protahovat prohranou válku. O šest dnů později militaristický režim kapituloval, a tím skončila druhá světová válka.

Generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi (druhý zleva) ukazují model zničené Hirošimy.

Generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi (druhý zleva) ukazují model zničené Hirošimy.

FOTO: ČTK/AP

Jak ale upozorňuje historik Warren Kozak ve svém komentáři pro list Wall Street Journal, americká účast na pietním aktu by měla také vést Japonce, aby se zamysleli nad svou rolí v druhé světové válce a přehodnotili ji. Připomíná, že nebýt císařského Japonska, v oblasti Pacifiku, Dálného východu a jihovýchodní Asie by v letech 1937 až 1945 neprobíhala žádná válka.

„Zaměření se na atomové bomby vykresluje Japonce jako oběti. To oni nebyli. Japonci stejně jako jejich němečtí spojenci, byli oddáni snaze dobýt svět a zničit další lidi, kteří neodpovídali jejich rasovým teoriím,“ uvedl historik a dodal, že v důsledku války vedené Japonci v oblasti zemřelo na 17 miliónů Asiatů.

Auto knihy o generálu bombardovacího letectva Curtusovi LeMayovi navíc připomíná, že je skutečně možné, že svržení bomb zachránilo statisíce životů. Odhadovalo se, že invaze do Japonska si vyžádá milión obětí z řad spojenců a dva milióny mrtvých Japonců, jak uvedl prezident Harry Truman.