Hlavní obsah

Vir H1N1 dál mutuje v čínských prasatech a může se vrátit

Novinky, pst

Prasečí chřipka nezmizela společně s bublinou smrtící pandemie loni přifouknuté experty Světové zdravotnické organizace, kteří podle nedávno zveřejněných informací šli na ruku farmaceutickým firmám. Vir H1N1 se podle nové studie rozšířil mezi domácími prasaty v Číně a dál mutuje. Možná hrozba není podle odborníků dostatečně monitorována.

Foto: Reuters

Snímek viru H1N1 pořízený elektronovým mikroskopem

Článek

Vir prasečí chřipky prochází v tělech prasat mutacemi a může se zkombinovat s jinými chřipkovými kmeny. Organismus prasat má přitom docela blízko k lidskému. Možnost přenosu virů kvůli každodennímu kontaktu je poměrně vysoká.

Tým vedený virologem Malikem Peirisem z Hongkongské univerzity varuje před možným návratem viru H1N1, či spíše jeho zmutované verze na scénu v časopise Science.

"Že jsme přečkali jednu pandemii minulý rok, ještě neznamená, že se nemůže nová objevit letos," souhlasí se závěry studie v listu The New York Times epidemioložka Carolyn B. Bridgesová.

Podobně se vyjádřil i epidemiolog Ian Lipkin z Colombian University: "Chřipka je nepředvídatelná. Sice se říká, že můžeme čekat pandemii každých třicet let, a když jsme měli jednu loni, tak máme pokoj, ale to není pravda. Musíme zůstat ve střehu."

Letošní mutace je pro lidi neškodná

Podle Peirise není důvod k panice nebo k vybíjení prasat a odmítání vepřového. Studie jen měla upozornit na možné zdroje nové chřipkové epidemie, která by se mohla objevit vedle těch běžných.

Viry jako H1N1 jsou podle vědců náchylné k "přimíchávání" jiného genetického materiálu. Zatím ve vzorcích z Hongkongu odhalili nové verze viru, které nebyly naštěstí nijak výrazně virulentní. A pro člověka byl tento zjištěný kmen neškodný.

Vědci ovšem nedokáží předpovědět, kde a kdy se virus zrekombinuje do nebezpečnější podoby a znovu přeskočí na člověka. Hongkong není jediným místem, kde k tomu může dojít.

Prasečí chřipka

Způsobuje ji zmutovaný chřipkový virus typu A podtyp H1N1. Stejný vir způsobil na začátku století pandemii tzv. španělské chřipky. Nemoc se dobře šíří mezi ptáky a také mezi prasaty, která jsou k nemocem náchylná.

Z nich pak přejde na člověka. Přenosem z člověka na člověka vir dál mutuje, proto se proti němu tělo neumí bránit. Nikdy nelze předvídat, zda nově vzniklá mutace bude působit jen lehké příznaky, nebo vyvolá epidemie. Nynější "kombinace" vznikla právě zmutováním virů lidské, prasečí a ptačí chřipky.

Na běžnou chřipku nejčastěji umírají lidé s malou či oslabenou imunitou - starší lidé, děti či osoby, které právě prodělaly jinou těžkou nemoc.

H1N1 se pro epidemiology stal ve světě novým "velkým hráčem", který si loni vyžádal 19 000 životů, ačkoli po vypuknutí epidemie v Mexiku byly obavy z rozsahu pandemie mnohem větší a vlády celého světa přijímaly nákladná preventivní opatření.

Reklama

Výběr článků

Načítám