Zastaváren v Polsku skokově přibývá. Mnozí tam nosí věci, aby měli na jídlo

Lidé v „lombardech“, jak bývají zastavárny v Polsku označovány, nechávají všechno možné – od zlatých prstenů přes mobily a televizory až po místa na hřbitově. Snaží se tak získat peníze, které jim banky z různých důvodů nechtějí půjčit.

„Každý pátý Polák nemá šanci získat úvěr z banky, protože má buď příliš nízký příjem, nebo se ocitl na černé listině dlužníků,“ zjistila agentura Lindorff. Upozornila, že přes 40 procent dotazovaných přiznalo, že v nouzi odneslo své více či méně cenné věci do zastavárny.

„Na to, co je donutilo k tomuto kroku, se nikdy neptám, protože bych si nic nevydělal. Bývají však mezi nimi i matky, které nemají dětem za co koupit jídlo. V tichosti si vezmou peníze, které buď vrátí i s 24procentním úrokem za tři týdny, nebo většinou už nepřijdou a my jejich zboží můžeme prodat a vydělat,“ sdělil listu Gazeta Olsztyňska majitel jedné z 20 zastaváren v Olsztynu na východě Polska.

I když oficiální propaganda tvrdí, že lidem v Polsku se žije stále lépe a blahobyt mají v podstatě na dosah ruky, statistické údaje vyznívají poněkud odlišně.

„Až 50 procent Poláků vydělává měsíčně do 2,5 tisíce zlotých (asi 15 tisíc Kč) a většina z nich jen 1500 zlotých (7,5 tisíc korun). Právě jim nejčastěji chybí peníze na základní obživu, a nosí proto do zastaváren své věci za přibližně 30 procent skutečné hodnoty,“ upozornila Gazeta Wyborcza.

Ti, co nemají už nic, nebo vlastní jen minimum, které by zanesli do zastaváren, si půjčují tzv. rychlé peníze od nebankovních útvarů, v tzv. parabankách, kterých je v současnosti v Polsku přes čtyři stovky. Na půjčku do dvou týdnů se vztahuje úroková sazba od 27 do 35 procent a roční v rozmezí 670 až 910 procent.

„Lidé, kteří si bezhlavě a za každou cenu půjčují, si obvykle navléknou na krk úvěrovou oprátku a už se jí pak zpravidla nedokážou zbavit. Aby mohli splatit jednu půjčku, musí si vzít další a pak dokola,“ podotkl deník Gazeta Wyborcza.

Popsal pak případ 36letého dělníka. Otec čtyřčlenné rodiny splácí v jedné bance měsíčně 255 zlotých a zbývá mu 7,5 tisíce, zatímco ve druhé platí 250 zlotých měsíčně a 12 tisíc dluh. K tomu v jedné nebankovní instituci vrací měsíčně 245 zlotých a před sebou má splátku 5,6 tisíce a v další 255 zlotých a zbývá mu doplatit 3,7 tisíce.

„Můj měsíční příjem je 1600 zlotých (asi 9600 Kč) a splátky přes tisíc zlotých (asi šest tisíc Kč). Zatím nezaplacený dluh představuje necelých 30 tisíc zlotých a ten navzdory pravidelnému splácení celou dobu roste. Jsem v bezvýchodné situaci. Pomůže mi někdo?“ citoval jeho bezradná slova deník s tím, že takových lidí jsou v Polsku tisíce.