Článek
Od začátku září hrozí pokuta až do výše jednoho miliónu rublů (asi 325 tisíc korun). Místní správa tak chce přimět státní struktury, právnické osoby a zejména majitele soukromých pozemků, aby se zapojili do likvidace nechtěného „sovětského dědictví“.
Podle ekologů bolševník zachvátil již kolem patnácti procent půdy v Rusku. „Roste od Sibiře po Karélii,“ hlásila televize Rossija1.
Poslanci agrárního výboru ruského parlamentu přitom léta marně usilují o federální program boje s bolševníkem.
Agresivní rostlina z čeledi miříkovitých známá pod ruským názvem „borščevik“ nebo jako Heracleum sosnowskyi, se rychle šíří a dorůstá do impozantní výšky až čtyř metrů. „Likvidací bolševníku se zabývají místní správy, které od regionální vlády dostávají solidní dotace. Nemají však možnost ničit jej na soukromých pozemcích. Je proto třeba donutit majitele, aby se ho zbavili,“ citoval rozhlas Rádio Svoboda místního zastupitele Alexandra Volnuškina. Podle regionálního ministra zemědělství Andreje Razina získala oblast na realizaci programu 300 miliónů rublů (přes 97 miliónů korun).
Levné krmivo i boršč
Bolševníkem je zamořeno přes 32 tisíce hektarů v Moskevské oblasti. Za sovětských časů se tam pěstoval ve velkém a využíval se pro výrobu levného krmiva. Ruští vědci se pro jeho pěstování nadchli v poválečných letech, avšak zvířatům prý nechutnal a mléko po něm zhořklo. „Asi netušili, jakou hrozbu představuje,“ říká zemědělský expert Alexandr Solovjov.
Lidé mnohdy ani netuší, v čem spočívá nebezpečí bolševníku
Jedovaté „deštníky“, které připomíná vrchol rostliny, se rozmohly a místy prý vyvolávají paniku. Zákeřná rostlina se v půdě drží léta a šíří se podle ruských expertů „jako chřipka“. Sousedící pozemky se rychle navzájem „nakazí“.
Mimo zemědělských škod je nebezpečná i pro lidské zdraví: dráždí kůži a listy způsobují poleptání pokožky. Podle serveru Věda a život ovšem byla tato rostlina na Rusi tradiční oblíbenou pochutinou a zřejmě dala jméno i polévce „boršč“. Koncem roku 2015 ale byla v Rusku oficiálně označena za „nebezpečný plevel“.
Úřady Moskevské oblasti nyní chtějí vyčistit aspoň polovinu zamořených pozemků. Dozorem budou pověřeny zvláštní komise a inspektoři mají zanedbané zahrádky navštěvovat a ukládat majitelům pokuty. Nejvíce zaplatí právnické osoby – od 150 tisíc rublů (asi 48 tisíc korun) do miliónu. Úředníkům za zanedbání předpisu hrozí 20 až 50 tisíc rublů (od šesti do 15 tisíc Kč) a fyzickým osobám tři až pět tisíc rublů (necelých tisíc až 1600 Kč).
Podle občanských aktivistů však ani pokuty nemusí problém vyřešit. Lidé se navíc prý obávají udavačství. Spíše než restrikce by podle znalců prospěla osvěta.
„Lidé mnohdy ani netuší, v čem spočívá nebezpečí bolševníku,“ říká Natalja Dronovová z občanského sdružení Továrna bolševník. Podle ní se v přírodě vyskytuje až 70 druhů a jen několik je nebezpečných. Využívá se v papírnictví či chemickém průmyslu a někteří nadšenci z něj prý stále vaří „boršč“.