Chorvatský parlament (Sabor) případné vyslání armády na pomoc policii u hranic přijal, když většinou hlasů schválil příslušné změny ve dvou zákonech - o ochraně státních hranic a o obraně. Podle nich nyní může být vojsko k tomuto účelu použito na návrh ministra vnitra a s písemným souhlasem prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil země.

Opozice se postavila proti. Je názoru, že úpravy jsou procedurálně i věcně sporné, a její představitelé už také oznámili, že se obrátí se stížností na ústavní soud. Chorvatská armáda byla dosud využita pouze k budování uprchlických táborů a u příjmu migrantů v oblasti Slavonie na severovýchodě země. Nebyla ovšem přítomna přímo na hranici.

Srbsko v pohotovosti

Chorvatsko leží spolu se Slovinskem, Srbskem a Makedonií na takzvané balkánské migrační cestě, po níž do nedávna proudily do západní Evropy denně stovky a tisíce uprchlíků z Blízkého východu, Asie a Afriky. Před dvěma týdny se ale Rakousko a balkánské státy dohodly na zpřísnění hraničních kontrol a postupně tuto trasu prakticky uzavřely.

Srbsko sice zvláštní zákonné opatření k nasazení armády k ochraně hranic v případě nouze neschválilo, nicméně 24. února uvedlo kvůli migrační krizi do stavu pohotovosti všechny své bezpečnostní síly. Ministr spravedlnosti Nikola Selaković tehdy po zasedání Úřadu pro koordinaci bezpečnostních služeb upřesnil, že se toto opatření týká všech bezpečnostních i zpravodajských služeb, armády a policie.