Bez imigrace by se snížil počet výdělečně činných obyvatel Německa v příštích 20 letech o více než deset miliónů, uvádí studie. Zvlášť kritická je situace v oblasti zdravotnictví a v některých průmyslových odvětvích. Vzhledem ke stále větší míře digitalizace bude Německo v následujících letech potřebovat hlavně odborníky na IT a obsluhu moderních technických zařízení.

Mezi uprchlíky přitom podle studie IW odpovídá těmto požadavkům jen minimum osob. Například v roce 2014 měla za sebou celá čtvrtina všech žadatelů o azyl nanejvýš čtyři roky školní docházky. Studium na vysoké škole či nějaký druh odborného vzdělání zahájila jen asi třetina všech dospělých žadatelů o azyl. Spatřovat řešení nedostatku pracovních sil v zaměstnávání běženců je tak podle studie omyl.

Současná míra zaměstnanosti azylantů ze SýrieIráku, zemí, ze kterých prchají do Německa lidé i v současnosti, je podle IW asi třetinová. Většinou přitom vykonávají pomocné práce.

Ředitel IW Michael Hüther proto vyzval, aby politici rozlišovali mezi uprchlictvím a imigrací kvalifikovaných pracovních sil. „Uprchlíci nepřicházejí, aby vyřešili problémy na našem pracovním trhu, ale proto, že museli opustit svou vlast,” uvedl. Integrace běženců na pracovní trh je podle něj sice žádoucí, Německo kvůli tomu ale nesmí zastavit řízenou imigraci za prací.