Takzvané demarše, tedy důrazné diplomatické protesty, poslalo Německo podle zdrojů deníku Die Welt "mimořádně problematickým státům" z Afriky a z Asie. Jsou mezi nimi například Maroko, Alžírsko a Tunisko, které vláda letos zařadila na seznam bezpečných zemí, čímž prakticky znemožnila jejich občanům získat azyl. Protesty ale směřovaly mimo jiné i do Egypta, Nigérie, Pákistánu či Indie.

V Německu se v současnosti zdržuje zhruba 200 000 uprchlíků, kteří nedostali azyl a podle zákona by měli zemi opustit. Podle německých úřadů však tito lidé zpravidla zničí své pasy, aby je nemohlo Německo odeslat letadlem ze země. Pro vystavení náhradních dokladů je nutné, aby s německými úřady spolupracovala i země, odkud uprchlík pochází, v mnoha případech ale tato spolupráce chybí.

Dobrovolně odchází jen menší část

Německo vyzývá odmítnuté žadatele o azyl, aby zemi opustili dobrovolně. Loni to však učinilo jen zhruba 21 000 z nich.

Německá vláda zatím ještě neoznačila za svou oficiální politiku, že bude zemím, které se zdráhají přijmout zpět své občany, krátit rozvojovou pomoc. Přibývá ale hlasů, které takový posun požadují. Zatím poslední se pro omezení pomoci vyslovil vicekancléř Sigmar Gabriel. Podle něj je nepřijatelné, aby jiné země přijímaly od Německa peníze, ale zříkaly se svých občanů.