Merkelová tlačí na dohodu s Tureckem. Historie dá její politice za pravdu, prohlásil šéf Komise

„Jsme zvyklí, že v Evropě určité věci zaberou určitý čas, ale to má vždy svou hodnotu a funguje to. Udělám vše, abych tam dosáhla společné shody,” řekla Merkelová při svém vystoupení o uprchlické krizi.

„V popředí je nyní naše společná pozice ohledně toho, jak chceme chránit naše vnější hranice, a kvůli tomu má smysl implementovat dohodu s Tureckem,” řekla  kancléřka. EU plánuje uvolnit na pomoc Turecku tři miliardy eur během dvou let.

Zatímco Merkelová sází na prohloubení spolupráce s Ankarou, země V4 (ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko) mluví o plánu B, který by spočíval ve vybudování záložních schengenských hranic na jih od Maďarska. [celá zpráva]

„Jako Evropská unie se musíme naučit chránit naši námořní hranici, je to těžší než u pozemní hranice. Pokud se to nenaučíme, čekají nás brzy stejné problémy i u italských břehů," řekla Merkelová.

Podle ní nemůže EU reagovat na uprchlickou krizi tak, že na pevnině vybuduje plot, kterým se oddělí od pobřežních států, a bude říkat, že se jí jejich problémy netýkají.

Kancléřka zopakovala že „kvóty nejsou nyní v popředí” zájmu. Uvedla, že by bylo směšné hovořit o dalších kvótách, když ty současné nebyly ještě naplněny.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker krátce před čtvrtečním summitem Evropské unie podpořil politiku kancléřky. „Historie jí dá za pravdu,” uvedl v rozhovoru poskytnutém německému bulvárnímu deníku Bild.

Juncker kancléřku přirovnal k jednomu z jejích předchůdců, „kancléři-sjednotiteli” Helmutu Kohlovi. Znovusjednocení Německa bylo podle něj totiž zpočátku rovněž sporné.

Německá kancléřka je také ochotna vyjít vstříc Británii v dohodě o úpravě jejích vztahů s Evropskou unií, o níž se bude na summitu také jednat.

„Je v našem národním zájmu, aby Británie zůstala aktivním členem silné Evropské unie,” řekla Merkelová. Podotkla také, že mnoho věcí, které se snaží při reformě EU prosadit britský premiér David Cameron, je i v zájmu Německa.

Oprávněný je podle ní i požadavek Londýna na zabezpečení britského sociálního systému proti zneužívání. Kancléřka ale odmítá diskusi o omezení volného pohybu.

David Cameron podle BBC stále čelí před čtvrtečním summitem odporu některých zemí pro svůj plán omezit přídavky a mít daňové úlevy pro lidi ze zemí EU, kteří v Británii pracují. Tuto možnost by podle návrhu měli mít až po čtyřech letech, kdy v zemi pracují a do místního systému přispívají.

Český státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza očekává, že by se škrty podpor měly týkat jen nově příchozích do Británie a neměly by ovlivnit 34 tisíc lidí, kteří tam už jsou.

Úřad britského premiéra neuvedl, zda se opatření bude týkat i těch pracovníků, kteří už jsou v Británii, nebo až těch nově přicházejících.

Francie je zase proti zmírnění finančních regulací, které požaduje finanční centrum britské metropole – londýnská City. Podle ní by neměly být britské banky zvýhodňovány.

Cameron pod tlakem britských euroskeptiků slíbil, že uspořádá referendum k dalšímu členství země v Unii. Před hlasováním chce ještě vyjednat nové podmínky britského členství. Varoval evropské partnery, že pokud nevyhoví jeho požadavkům, hrozí odchod Británie z EU.

Současně slíbil vyhlášení referenda do konce roku 2017, ale v případě nynější dohody na summitu by podle komentářů mohl být plebiscit již letos v červnu.