Čović při předávání přihlášky připomněl, že Slovinsko a Chorvatsko, tedy další země někdejší Jugoslávie, už v Unii jsou: „Jsem si jist, že musíme udělat ještě mnoho,” připustil. Letos podle něj Bosnu čeká složitý rok nejen v ekonomické oblasti, ale také právě při reformách. „Dalším úkolem, dodatečnou zátěží, která si vyžádá naši energii, jsou místní volby.”  Volby však podle něj budou také příležitostí ukázat občanům, že nynější bosenské vedení to se změnami v zemi myslí vážně.

Sarajevo o vstup do EU žádá po zdrženích způsobených etnickým rozdělením. To je zjevné i dvě desetiletí po válce, která proti sobě postavila tři hlavní národy – Bosňáky (Muslimy), Chorvaty a Srby.

„Je to začátek dlouhé cesty,” poznamenal eurokomisař Hahn s tím, že lidé na západním Balkáně by měli mít evropskou perspektivu. Podle Berta Koenderse, ministra zahraničí Nizozemska, které předsedá EU, podporují stávající členové Unie vstup všech států z oblasti.

„Vítáme, že Bosna se vrátila k reformám, které jsou v integračním procesu zásadní,” poznamenal Koenders.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek si myslí, že Bosna a Hercegovina patří mezi země Balkánu, kterým by Unie měla dát perspektivu a pomoci s jejich konsolidací: „Víte dobře, že tam je dnes více zemí, které tuto pomoc nesmírně potřebují. Migrační krize je další faktor, který může tu situaci vyhrotit.”