„Považujeme to za úspěch, protože to znamená, že nám lidé důvěřují a že rodiče, přátelé a známí věří, že se na nás mohou obrátit, když mají obavy,“ řekla zástupkyně starosty Anna Mee Allerslevová, která má na starost integraci menšin.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Podle projektu VINK, který se snaží bojovat s radikalizací ve společnosti, většinu hlášení podali pracovníci veřejného sektoru.

„Zaměstnanci města nás kontaktují, když si například všimnou náhlých změn chování, když se z mladých lidí najednou stanou velmi zbožní lidé, kteří se možná pokoušejí ovládnout prostřednictvím víry jiné. To je pak vážné,“ uvedl vedoucí projektu Muhammad Hee.

Zpráva nespecifikuje, o jaké radikály se mělo jednat ani kolik udání se ukázalo být pravdivých. Osmnáct z nich však bylo vyhodnoceno jako natolik závažné, že byli zalarmováni sociální pracovníci, kteří mají agendu na starost a pomáhají jak dotyčným jednotlivcům, tak i jejich rodinám.

V Dánsku loni požádalo o azyl 21 tisíc lidí. V přepočtu na počet obyvatel země šlo o největší množství po Finsku, Rakousku, Německu a Švédsku. Dánská pravicová vláda usiluje o snížení takto vysokého počtu. Zákonodárcům nedávno předložila návrh zákona o zabavování osobního majetku běžencům v hodnotě nad 10 tisíc dánských korun (zhruba 36 200 českých korun). Parlament návrh přijal. [celá zpráva]