Řecko rychle buduje záchytné tábory, tzv. hot spoty na ostrovech Leros, Kos, Samos a Chios, které mají fungovat od půlky února. Na ostrově Lesbos je takové středisko již v plném provozu. Staví také dva větší přijímací tábory u Atén a Soluně, z nichž každý má mít kapacitu 4000 lidí.

Přitom právě před rokem to byla stejná vláda, která se rozhodla jednat přesně opačně, když zrušila tábor Amygdaléza u Atén a tehdejší ministryně pro migraci Tasie Christodulopuluová oznámila, že neexistuje žádný rozdíl mezi uprchlíkem a přistěhovalcem, a že jsou v zemi všichni vítáni.

Podmínky v ubytovacích táborech sice byly na mizerné úrovni, to ale neznamenalo, že se tato zařízení musela - jak řekl tehdejší ministr veřejného pořádku Janis Panusis - zrušit nebo otevřít dokořán, aby v nich přistěhovalci jen přespávali a po zbytek dne se volně pohybovali a „hledali si práci”, píše týdeník.

Spatný signál

Zavedení „otevřeného typu” ubytovacích táborů a slova ministryně podle To Vima vyslaly špatný signál, protože migranti to brali jako pozvánku.

Jasně to ukázala čísla přicházejících migrantů, i když migrační vlna souvisí i s eskalací konfliktu v Sýrii. Jestliže v roce 2014 počet běženců nepřekročil 80 000, v roce 2015 s politikou „otevřených dveří” premiéra Alexise Tsiprase se počet migrantů zdesetinásobil na více než 800 000.

Nyní se vláda snaží postavit uprchlické vlně a chlubí se „hrdinně” ústy premiéra, že „bude plnit svou humanitární povinnost, aniž bude po Evropanech žádat jediný cent”.

Výsledkem ale bude, že stovky tisíc imigrantů uvíznou přes zimu na řeckém území. Po porážce v boji s mezinárodními věřiteli si tak mohou Atény přičíst druhou „zlatou malinu” za své vyjednávací schopnosti.

Útěchou může být nominace na Nobelovu cenu za mír zachráncům uprchlíků v moři, uzavírá jedovatě středolevý týdeník To Vima, spojený názorově se sociálními demokraty.