„Snažte se nevycházet za silných mrazů na ulice. Pokud už musíte vyjít, teple se oblečte. Pamatujte si, že oděv složený z mnoha vrstev lépe uchová teplo, a tak je lepší na sebe navléknout několik relativně lehkých vrstev než jednu silnou,” nabádá petrohradská odbočka ministerstva pro mimořádné situace.

Hlavní je prý nezapomínat na to, aby krk i zápěstí zůstávaly zahaleny, protože jinak právě tudy uniká tělesné teplo nejintenzivněji. Naštěstí „šály nikdy nevyjdou z módy”. Víceméně totéž prý platí i o válenkách, ať plstěných, či kožešinových.

Víc číst poezii

Vážně míněné doporučení se na sociálních sítích stalo terčem vtipů. Prý je záhodno více číst petrohradského básníka Josifa Brodského – neboť jedna z jeho básní nabádá „Nevycházej z pokoje, nedělej chybu...”. Jiný vtipálek zase usoudil, že z domů se nemá vycházet, protože na chodníku lze pocítit „pád rublu”.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Sníh a mráz ve východní části Ruska. Zdroj: Reuters

Vlna mrazů netrápí jen Petrohrad, ale i velkou část evropského Ruska od Kolského poloostrova přes Moskvu až po Povolží. Na Sibiři je ale ještě mrazivěji a na Kamčatce meteorologové slibují „místy minus 40 stupňů Celsia”.

Problémy s plynem

V Murmansku, kde se noční teploty blíží k 30 stupňům pod nulou, trápí 300 000 obyvatel i potíže s dodávkami plynu: někde podle serveru FlashNord vůbec není, jinde má tak slabý tlak, že si na vařiči ani nelze uvařit čaj.

Podle plynárenské společnosti problém vůbec nesouvisí s nějakým nedostatkem plynu, ale s mrazivým počasím, pod jehož vlivem se v potrubí vytváří kondenzát, bránící přepravě plynu do domácností.

Padaly teplotní rekordy

Ještě minulý měsíc prožívalo Rusko nezvykle teplý konec roku a v Moskvě koncem prosince padal jeden teplotní rekord za druhým. Tehdejší naměřené teploty byly okolo osmi stupňů „nad normou”, nyní jsou zase o osm stupňů pod ní.

Rusko je podle místních klimatologů vystaveno globálnímu oteplování dvaapůlkrát víc než ostatní části světa. Mezi lety 1976 a 2014 se v zemi průměrná roční teplota zvýšila o 0,42 stupně Celsia, zatímco ve zbytku světa o 0,17 stupně.

Tento stav má za následek zvýšené ohrožení živelními pohromami, ale například i kritické snížení hladiny Bajkalského jezera, největší sladkovodní nádrže na světě.