Článek
Operátoři by tyto digitální stopy musely uchovávat pod dobu 12 měsíců a poskytovaly by je policii či tajným službám bez soudního povolení, pouze s vědomím ministerstva vnitra.
Úřad tak reaguje na „bezprecedentní“ hrozbu terorismu, přesněji na fakt, že islámští radikálové využívají k osnování útoků a radikalizaci dalších muslimů internet.
Jako výpis hovorů, tvrdí ministryně
„Sledování chování uživatelů internetu je jen moderní obdobou kontrolování detailního výpisu telefonních hovorů,“ vysvětlovala podle deníku The Guardian ministryně vnitra poslancům.
Poskytovatelé telekomunikačních služeb by kromě toho měli být nápomocni při snahách bezpečnostních složek sledovat šifrovanou komunikaci prostřednictvím telefonů či e-mailů a dalších kanálů.
Výjimku by měli mít jen zákonodárci, členové vlády a lidé vykonávající citlivé profese, například novináři. Na špiclování rozvědkou MI6 a kontrarozvědkou MI5 by ale měl dohlížet nově utvořený a nezávislý panel soudců.
Horší to bude jen v Rusku
Návrh už kritizovali organizace na ochranu lidských práv, část zákonodárců a prostřednictvím Twitteru také americký whistleblower Edward Snowden. „Jsou to 'jen záznamy o vaší komunikaci' = jsou to komplexní záznamy o vašem soukromém životě,“ napsal.
"It's only communications data" = "It's only a comprehensive record of your private activities." It's the activity log of your life. #IPBill
— Edward Snowden (@Snowden) November 4, 2015Předsedkyně britského sdružení Svoboda Shami Chakrabartiová prohlásila, že návrh „znamená dech beroucí útok na internetovou bezpečnost každého muže, ženy a dítěte v zemi“.
Konec soukromí v Británii
Jedna z poslankyň za Zelené zase podle ČTK v parlamentu předložený návrh okomentovala slovy, že „jen Rusko dalo bezpečnostním složkám tak velké pravomoci“, a že se jedná o "konec soukromí v Británii".
Opoziční labouristé nicméně návrh zákona podpořili, konstatuje BBC.
