Mezi hosty byl i vatikánský velvyslanec a hlavy ruských regionů obývaných muslimy.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Ruský prezident je přesvědčen, že se mešita "stane pro muslimy v Moskvě a v celém Rusku nejdůležitějším duchovním centrem, zdrojem osvěty, šíření humanistických idejí a původních pravých hodnot islámu" ku prospěchu společné věci se stoupenci dalších vyznání v Rusku.

Sotva viditelný ruský prezident před majestátním průčelím nově otevřené moskevské mešity

Sotva viditelný ruský prezident před majestátním průčelím nově otevřené moskevské mešity

FOTO: Alexei Druzhinin, ČTK/AP

"Právem můžeme říci, že jsme právními následníky nejen Sovětského svazu, carské říše, Moskevské a Kyjevské Rusi, ale i Volžského Bulharska, Zlaté hordy a kavkazských státních útvarů, vytvořených ještě současníky proroka Mohameda," připomněl Putin, než si vyzul boty a vstoupil do mešity, následován svými hosty.

Ruský prezident Vladimir Putin při projevu k otevření největší evropské mešity v Moskvě

Ruský prezident Vladimir Putin při projevu k otevření největší evropské mešity v Moskvě

FOTO: Maxim Zmeyev, Reuters

Erdogan: To ani v Turecku nemáme 

"V Turecku něco takového nemáme," prohlásil Erdogan podle agentury Interfax po prohlídce chrámu, zvelebeného ruskými muslimskými umělci. Podle serveru Newsru.com se však o výzdobu mešity postarali mistři z Turecka.

Kromě Putina na ceremonii promluvil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a palestinský vůdce Mahmúd Abbás.

Kromě Putina na ceremonii promluvil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a palestinský vůdce Mahmúd Abbás.

FOTO: Pavel Golovkin, ČTK/AP

Původní mešita z roku 1904, jejíž stržení v roce 2011 vyvolalo polemiky, byla během rekonstrukce zvětšena na dvacetinásobek, z 908 na 19 000 čtverečních metrů, takže pojme až 10 000 věřících. Kupoli chrámu pokrývá tenká vrstva zlata, minaret se prý schválně podobá Spasské věži Kremlu. Na opravu uspořádali sbírku věřící, přispěl dagestánský miliardář Sulejman Kerimov i turecká vláda, která darovala dveře, lustry a modlitební koberečky.

Na výzdobě interiéru mešity se podíleli turečtí mistři.

Na výzdobě interiéru mešity se podíleli turečtí mistři.

FOTO: Ria Novosti, Reuters

Původní mešitu, postavenou jedním z tatarských kupců, svého času navštívil první indonéský prezident Sukarno, egyptský prezident Gamál Násir či libyjský vůdce Muammar Kaddáfí. Před moskevskou olympiádou v roce 1980 jí hrozilo zbourání, ale zachránili ji velvyslanci arabských zemí. Znovu měla být otevřena na jaře příštího roku, ale rekonstrukce byla uspíšena, aby se otevření stihlo "na počest veteránů" v roce 70. výročí vítězství ve druhé světové válce.

Nově otevřená mešita v Moskvě pojme až deset tisíc věřících.

Nově otevřená mešita v Moskvě pojme až deset tisíc věřících.

FOTO: Pavel Golovkin, ČTK/AP

Ani to však nevyřeší všechny problémy s vyznáváním islámu v ruské metropoli. Na dva milióny muslimů v Moskvě připadá jen šest mešit. Většina z přibližně dvou desítek miliónů ruských muslimů žije na severním Kavkazu a v Povolží.

Rekonstruovaná mešita v Moskvě

Rekonstruovaná mešita v Moskvě

FOTO: Pavel Golovkin, ČTK/AP