Rusko už před lety nabízelo odstoupení Asada, Západ byl proti, tvrdí diplomat

„Byla to promarněná příležitost,“ řekl Ahtisaari.

Ten byl v únoru 2012 v sídle OSN v New Yorku přítomen u jednání velvyslanců ze zemí, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti. Ruský velvyslanec Vitalij Čurkin tehdy podle něj navrhl tříbodový plán, jehož součástí byl návrh, že Bašár Asad v nějakou chvíli po započetí mírových jednání s opozicí odstoupí. Podle Ahtisaariho byly však USA, Velká Británie a Francie natolik přesvědčeny, že syrský prezident padne, že návrh ignorovaly.

„Nejzajímavější bylo mé setkání s Vitalijem Čurkinem,“ vylíčil Ahtisaari, který se podle svých slov s ruským diplomatem dobře zná. „Ne že bychom měli stejný názor na spoustu věcí, ale můžeme spolu mluvit upřímně. Vysvětlil jsem mu, co dělám, a on mi řekl: Martti, posaď se, povím ti, co bychom měli udělat.“

„Jmenoval tři věci: Zaprvé, neměli bychom dávat zbraně opozici. Zadruhé, měli bychom okamžitě zařídit dialog mezi opozicí a Asadem. Zatřetí, měli bychom nalézt elegantní způsob, jak Asad odstoupí.“

Čurkin to Guardianu odmítl komentovat, protože se jednalo o „soukromý rozhovor“.

Podle Ahtisaariho byl ale signál jasný, protože se pro jistotu Čurkina na věc ptal ještě jednou, aby se ujistil, že věc správně pochopil. Čurkin se prý navíc krátce předtím vrátil z Moskvy, takže je jasné, že jednal podle instrukcí z Kremlu.

Ahtisaari pak vzkaz předal americkým, britským a francouzským zástupcům v New Yorku, ale bez výsledku. „Nic se nestalo. Myslím si, že proto, že byli, stejně jako mnoho dalších, přesvědčeni, že Asad bude za pár týdnů z úřadu vyhozen, takže není třeba nic podnikat,“ uvedl.

Konflikt v Sýrii od té doby dál eskaluje a vyvolal největší uprchlickou krizi po druhé světové válce.

Západní diplomaté se Guardianu odmítli k Ahtisaariho tvrzení oficiálně vyjádřit. Poukázali ale na to, že do roka po zahájení protivládního povstání v Sýrii se Asadův režim dopustil mnoha masakrů a opozice už v té době odmítala dohodu, dokud Asad neodstoupí.

Bývalý ředitel oddělení britského ministerstva zahraničí pro Blízký východ Sir John Jenkins uvedl, že podle jeho zkušeností Rusové odmítali dát u jednacího stolu všanc Asadův osud. Žádný signál, že by Moskva ze své pozice mohla ustoupit, podle svých slov nezaznamenal.

„Domnívám se, že opravdu panoval obecný pocit, že Asad dlouho nevydrží. Nevím ale, proč by to mělo vést k rozhodnutí ignorovat ruskou nabídku na jeho rychlý odchod, pokud taková nabídka byla opravdová,“ uvedl Jenkins a dodal: „Největší slabinou je Ahtisaariho tvrzení, že Čurkin mluvil s oprávněním z Moskvy. Myslím, že kdyby mi (Ahtisaari) řekl, co říkal Čurkin, odpověděl bych, že to chci slyšet také od (ruského prezidenta) Putina, abych to mohl brát vážně. Ale i pak bych se chtěl ujistit, že to není Putinův trik, jak nás zatáhnout do procesu, který v posledku zachová Asadův stát pod jiným vůdcem, ale se stejným výsledkem.“

Jeden nejmenovaný evropský diplomat, který před třemi lety v oblasti působil, Jenkinsonova slova potvrdil. „Západ se tehdy upínal k Asadově odchodu. To jako by vymezovalo strategii, všechno ostatní pak mělo do sebe zapadnout. Rusko neustále říkalo, že to není otázka Asada. Kdyby nám ale na tom záleželo, byli (Rusové) ochotni o Asadovi mluvit, obvykle však v rámci celkového plánu, procesu, v nějakou chvíli a tak dále. Ne tady a teď,“ uvedl zdroj.

K Ahtisaariho tvrzení ještě dodal: „Dosti pochybuji, že P3 (USA, Británie, Francie) odmítaly nebo zamítly takovou strategickou nabídku. Byly to spíše otázky posloupnosti, začátku a konce procesu, a přinucení Asada k odstoupení – za přispění Ruska.“

Podle současného prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina by se mělo mezinárodní společenství přestat soustředit na odstoupení Asada a prioritně se zaměřit na boj proti Islámskému státu, který dobyl část Sýrie i Iráku. [celá zpráva]