Hraniční plot v Maďarsku už má základy, běženci zatím proudí dál

„Já nevěřím, že to dokáže celou tu obrovskou vlnu uprchlíků zastavit,“ řekl Právu. Za pravdu mu dává skupina Afghánců, která po chvíli přechází volným krokem hranice ze strany Srbska na maďarské území – pouhých pár metrů od čerstvě rozestavěného hraničního zátarasu.

Za úterní dopoledne přešlo hranice mezi obcemi Mórahalom a Ásotthalom několik stovek běženců ze Sýrie, Afghánistánu, Konga a dalších zemí. „Každý den jich zadržíme osm set až tisíc.

Letos překročilo maďarské hranice 78 190 migrantů, z toho 77 600 přes hranice se Srbskem.

Ve středu se nedaleko hraničního přechodu Röszke na jihu Maďarska pohybovala skupina osmi běženců ze Sýrie po dálnici M5 a dostala se až na benzínovou pumpu. Policejní hlídka je zde vyzvala, aby se legitimovali. Běženci se snažili uniknout, přeskočili svodidla a přeběhli přes dálnici. Jeden z nich však skončil pod koly projíždějícího osobního vozu.

Kdyý se rozneslo, že na hranicích vyroste obří překážka, nápor se ještě zvýšil,“ říká policista, kterého na hranici převeleli ze vzdáleného Miškolce. „To víte, jsou dovolené, tak se tady na čáře střídáme z celé země,“ dodává.

Přímo na silnici asi kilometr od hranic sedí skupina vyčerpaných lidí. Dvě rodiny s pěti dětmi. Ty už kolabují z vedra. „Jsme ze Sýrie. Jsme úplně bez peněz a čekáme, než nás převeze policie do tábora,“ říká hlava rodiny. Jeho manželka zdůrazňuje, že v žádném případě nechtějí zůstat v Maďarsku. Míří do Německa.

Na staveništi asi pět kilometrů od obce Mórahalom v tu dobu s plným nasazením pracují vojáci s těžkou technikou. Zarovnávají terén, kácejí porost a připravují území na stavbu hraničního zátarasu. Zatím vzniká tzv. testovací část v délce 150 metrů. Materiál dodává státní podnik, který zaměstnává vězně. „Zatím 148 vězňů vyrábí pletivo, ostnatý drát a podpůrné sloupy. Testovací část bude dokončena už tento pátek, celý úsek 30. listopadu,“ říká šéf státního podniku László Nagy.

Přijíždí náklaďák naložený materiálem a vojáci vykládají prefabrikované díly bariéry. Ta bude ve výsledku 175 kilometrů dlouhá a podle Nagye vysoká tři, nikoli čtyři metry, jak zněly původní informace. „Zdvojenou stěnu budou držet sloupy osazené každého dva a půl metru. V horní a dolní části bude natažen ostnatý drát,“ doplnil Nagy.

Ilonku z Mórahalomu těší, že už se do toho armáda pustila. „Nejdříve jsme uprchlíkům dávali vodu – bylo nám jich opravdu líto. Teď už tudy procházejí takovým počtem, že jsme dostali strach. Věřte, není to nic příjemného, když vám pod okny domu každou noc proudí desítky až stovky neznámých lidí z cizích zemí,“ říká.

To László z obce Ásotthalom je proti bariéře. „Naše země není tak bohatá, aby mohla vyhazovat peníze za stavbu, která bude stejně k ničemu. Když budou uprchlíci chtít, nějakou cestu přes hranice si stejně najdou. Mělo by se to radši investovat do školství a zdravotnictví,“ mávne rukou.

Károly, žijící na samotě za obcí, rovněž nevěří, že zátaras vlnu migrantů zastaví. „Podívejte se na konec mého pozemku. Končí mi tam plot – a co? Divoká zvěř ho šikovně obejde,“ usmívá se.

Ani jeden z místních ale neslyšel, že by se migranti dopustili nějakého násilí. „Chovají se slušně. Nechávají ale po sobě hromady odpadků a pošlapou nám úrodu. Slyšela jsem o sousedce, k níž vešli a chtěli si nabít své mobily,“ vypravuje Zsófia. Na poznámku, že podle průzkumů mínění podporuje stavbu bariéry jen třetina Maďarů, Zsófia ani na vteřinu nezaváhá a rozčileně vypálí: „Jó, kdyby žili tady, to by změnili názor!“