Článek
Do sněmovny se poprvé v historii země zřejmě dostala i prokurdská strana, levicová Demokratická strana lidu (HDP). Sečteno je podle turecké televize téměř už 100 procent hlasů.
"Očekáváme menšinovou vládu a předčasné volby," řekl agentuře Reuters pod podmínkou anonymity jeden z čelních představitelů vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Lídr HDP Selahattin Demirtas už po oznámení předběžných výsledků vyloučil, že by jeho strana s AKP vstoupila do koalice, a dodal, že volby znamenají konec diskuse o prezidentském systému a "diktatuře".
Erdoganova AKP získala 40,8 procent hlasů, což by v přepočtu znamenalo pouze 258 křesel v 550členném parlamentu a konec období 13 let, kdy AKP vládla sama. Prokurdská HDP podle předběžných výsledků získala 12 procenta hlasů a 73 křesel. Dvě hlavní opoziční strany, sociální demokraté a ultrapravicová Strana národní akce (MHP), získaly 25 respektive necelých17 procent hlasů.
AKP dosáhla hranic
Nedělní volby byly de facto referendem o tom, zda posílit pravomoci Erdogana, jednoho z nejpopulárnějších, ale také nejkontroverznějších moderních tureckých vůdců, a vytvořit tak prezidentskou republiku. K tomu by byla potřeba změna ústavy, kterou by muselo podpořit 367 poslanců z 550. Aspoň 330 zákonodárců by pak bylo nezbytných k vypsání referenda o novém základním zákonu. V dosavadním parlamentu měla AKP 312 mandátů.
Volební výsledek bude podle světových agentur patrně ranou pro Erdogana a jeho premiéra Ahmeta Davutoglua, kteří hlasování prezentovali jako volbu mezi "novým Tureckem" a návratem do historie, poznamenané krátkodobými koaličními vládami, ekonomickou nestabilitou a vojenskými puči.
Podle tureckého premiéra Ahmeta Dovutoglua však předběžné výsledky potvrdily, že vládní AKP zůstala "páteří" Turecka. Vláda podle něj učiní všechna opatření, aby po volbách zachovala stabilitu země. Premiér vyzval parlamentní politické strany, aby se shodly na textu nové "občanské" ústavy.