Článek
NSA se zřejmě zajímala o evropský zbrojní koncern EADS, leteckého výrobce Eurocopter (nyní Airbus Helicopters) či o francouzské úřady. Cílem sledování mohli být zřejmě i politici.
Německá rozvědka údajně poskytla Američanům na jejich žádost zpravodajská data až ve 40 000 případech týkajících se Evropy. Der Spiegel uvedl, že šlo o IP adresy a mobilní telefonní čísla.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Německé kancléřství, pod které rozvědka spadá, bez dalších podrobností uvedlo, že byly v činnosti zpravodajské služby zjištěny určité nesrovnalosti. Předseda parlamentního vyšetřovacího výboru pro činnost NSA Patrick Sensburg řekl, že případem se zabývá německá prokuratura, která parlamentní výbor požádala o nahlédnutí do některých dokumentů. Dodal také, že výbor již pomoc přislíbil, neboť jde o věc společného zájmu. Prokuratura ale agentuře DPA popřela, že by se na vyšetřování podílela.
Že BND spolupracuje s Američany nad schválený rámec, se předpokládalo už v roce 2008. Pořádně se to ale začalo řešit v roce 2013, kdy vyšel najevo skandál s odposlechy NSA. Za skandálem stály informace zveřejněné Edwardem Snowdenem. Posléze vyšlo najevo, že NSA neměla problém odposlouchávat mobilní telefony v Evropě, spekulovalo se, že terčem byla i německá kancléřka Angela Merkelová.
„U BND byly zjištěny technické a organizační nedostatky,“ uvedl v prohlášení mluvčí kancléřky Steffen Seibert. Dodal, že vláda ale nemá žádné důkazy o masivním odposlouchávání německých a evropských občanů.
