Článek
Přestože vztah Moskvy vůči bývalému rivalovi z dob studené války nebyl za éry prezidenta Vladimira Putina nikdy zvlášť vřelý, krize na Ukrajině propast výrazně prohloubila a to se promítlo i do nálad veřejnosti, ukázal průzkum.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Od začátku našeho sledování (postojů ruské veřejnosti) jsme nikdy nezaznamenali tak agresivní a silný odpor vůči Západu,“ řekl agentuře AFP ředitel Střediska Levada Lev Gudkov.
Podle průzkumu vyjadřuje 81 procent dotázaných negativní postoj vůči Spojeným státům, což je ve srovnání s lednem 2014 nárůst o 37 procentních bodů.
Počet lidí, kteří označují vztahy mezi Moskvou a Washingtonem jako nepřátelské, se pak zvýšil desetkrát. V lednovém průzkumu to uvádělo 42 procent dotázaných, o rok dřív to byla pouhá čtyři procenta Rusů.
Utrpěly vztahy s Unií
Relativně dobré vztahy s Evropskou unií také v posledních měsících podle mínění Rusů výrazně utrpěly. V porovnání s loňskými náladami negativní postoje obyvatel k evropské osmadvacítce vzrostly víc než dvojnásobně na 71 procent.
Čtyřiadvacet procent lidí je podle průzkumu přesvědčených, že vztahy s EU jsou nepřátelské, zatímco v lednu 2014 tento názor zastávalo pouhé jedno procento Rusů. 41 procent dotázaných pak uvedlo, že jsou vztahy napjaté (před rokem to bylo devět procent).
Podobně se změnily i názory na Ukrajinu. Za nepřátelské vztahy s Kyjevem považuje téměř polovina dotázaných, v lednu 2014 to byla jen dvě procenta.
Vliv médií
Šéf Levady připisuje změnu postojů Rusů především propagandě tamních státních televizí a pokračujícímu konfliktu na Ukrajině. „To, co se stane, závisí na televizi,“ řekl Gudkov.
„Pokud by nedocházelo k dalšímu růstu napětí, pokud by to nepřerostlo v ruskou válku se sousedními státy, pak by tato vlna opadla,“ dodal.
Sankce jsou považované za známku toho, že Západ Rusko respektuje a bojí se ho
Do postojů Rusů také promlouvají západní sankce doplněné klesající cenou ropy a poklesem kurzu rublu, což poškodilo tamní ekonomiku. Mnoho Rusů z krize viní právě USA a nechápou, proč se země tak vzdálená od Ukrajiny vměšuje do vnitřních záležitostí ruského souseda, uvedla AFP.
„Nemohu souhlasit s jejich postoji. Nálada, která se objevila při bombardování Srbska (v roce 1999, když NATO bombardovalo cíle v Srbsku během války v Kosovu, pozn. red.), zesílila. To už je ale dávno a je to zapomenuté. To, co se děje na Ukrajině, se odehrává u našich sousedů, našich příbuzných a přátel, řekl agentuře 58letý obyvatel Moskvy Alexander Burtcev.
Respekt a strach Západu
Minulý týden zveřejněné výsledky jiného průzkumu Střediska Levada ukázaly, že 69 procent Rusů je přesvědčených, že by Moskva měla pokračovat ve své rázné politice vůči Západu. Odpovídá tomu i Putinova podpora, která je mezi Rusy na 85 procentech.
„Rusové plně podporují vládu, která považuje za nezbytné pokračovat v této politice, navzdory opatřením Západu. Sankce jsou považované za známku toho, že Západ Rusko respektuje a bojí se ho,“ řekla listu Pravda socioložka Karina Pipjaová.
