Článek
Nápad dostal v roce 1986 ve dvaatřiceti a myslel, že když párkrát ročně vynese na tatranský štít batoh kamenů, nejpozději za deset let dosáhne cíle.
Šéfové polského Tatranského národního parku souhlasili – ale s podmínkou, že kameny bude vybírat z Mořského oka a na vrcholu je usadí tak, aby nepadaly na hlavy turistů.
Čas ukázal, že s „nástavbou“ štítu to nebude jednoduché. Problém je v tom, že zatímco on nosí kameny nahoru sám, na vrcholu si je rozebírají turisté – na památku výstupu na horu si je nosí domů.
Z geografického hlediska je růst hory nemožný
„Jistě netuší, že to nejsou pravé kameny z Rysů, ale z Mořského oka,“ řekl nadšenec pro list Gazeta Wyborcza. Když si uvědomil, že jeho snaha udělat ze štítu přesně 2500 metrů vysoký vrchol je sisyfovská práce, nějaký čas tím byl znechucen, ale teď už zase kameny nosí dál.
„Dokud mi to půjde, budu je vynášet a po cestě přesvědčovat turisty, aby si je nebrali jako suvenýr,“ říká Adam.
Z geografického hlediska není však jeho myšlenka realizovatelná. „Žádná hora totiž nemůže vyrůst jiným než tektonickým způsobem. I kdyby turisté kameny vynošené na vrchol nebrali, není jejich výšku možné připočítat k těm 2499 metrům,“ prohlásil Kazimierz Krzemien, polský geomorfolog z Jagellonské univerzity v Krakově.
Polský vrchol hory Rysy měří 2499 metrů a je nejvyšší horou Polska. „Slovenská” část hory ční 2503 metrů nad mořem.