Článek
Zeman se proti vybudování kosovské armády ohradil na tiskové konferenci v Bělehradu. Varoval před vytvořením samostatných ozbrojených sil Kosova, jehož samostatnost neuznává řada států, včetně některých členů Evropské unie.
"Já se domnívám, že vzhledem k tomu, že UÇK, tedy Kosovská osvobozenecká armáda, předvedla v době jugoslávské války celou řadu teroristických činů, pak bych se samostatné kosovské armády, která by nebyla ničím jiným než UÇK ve zbrani, poněkud obával," řekl Zeman českým novinářům.
"Uvědomte si, že součástí příslušných mírových dohod bylo i rozpuštění UÇK. No a teď byste ji fakticky znovu obnovili," dodal český prezident.
Vláda v Prištině už na počátku března rozhodla, že budoucí kosovskou armádu, která by měla fungovat od roku 2019, bude tvořit 5000 vojáků v aktivní službě a 3000 záložníků. Srbsko s tím nesouhlasí, chce kvůli tomu svolat Radu bezpečnosti OSN. Podle Bělehradu je vytvoření kosovských ozbrojených sil v rozporu s rezolucí Spojených národů.
Srbský prezident Tomislav Nikolić, s nímž se Zeman setkal v úterý, uvedl, že u svého českého protějšku nalezl pochopení pro odpor Bělehradu k vybudování armády v zemi, s níž byli Srbové na konci 90. let ve válce a jejíž samostatnost neuznávají.
Zeman zaujal vůči Kosovu tvrdší postoj, než jaký měl bývalý ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, který za ČR prosadil uznání jeho nezávislosti na Srbsku.
"Zastávám názor, že Kosovo, které řada zemí neuznala, je, jemně řečeno, velmi podivný stát. Stát se silným vlivem narkomafií," řekl ve středu Zeman.
Současný prezident tak kráčí ve stopách svého předchůdce Václava Klause. Ten opakovaně dával najevo nesouhlas se Schwarzenbergovou zahraniční politikou. Ani Zeman nejmenoval českého velvyslance v Kosovu.