Soud označil trest doživotí bez možnosti předčasného propuštění za porušení článku 3 Evropské smlouvy o lidských právech, kde se zakazuje nelidské a ponižující zacházení. „Aby byl trest odnětí svobody na doživotí v souladu s článkem 3, musí vždy existovat jak možnost propuštění, tak možnost přezkoumání případu,“ konstatovali soudci v rozsudku, z kterého cituje britský deník Guardian.

Rozhodnutí ale neznamená, že by se tři odsouzení vrazi Jeremy Bamber, Peter Moore a Douglas Vinter, kteří stížnost do Štrasburku podali, měli v dohledné době dostat na svobodu. Vinter v roce 1996 zabil kolegu a po propuštění v roce 2008 pobodal svou ženu. Bamber měl podle rozsudku zabít své rodiče, svou sestru a její dvě děti v roce 1985. Trvá však na tom, že zabíjela sestra, která poté spáchala sebevraždu. Moore byl odsouzen za vraždu čtyř homosexuálů pro sexuální potěšení, kterou měl spáchat v roce 1995.

Soudci se shodli v poměru 16:1, že trest doživotí bez možnosti podmínečného propuštění je porušením lidských práv. Vinterovi, který byl hlavním iniciátorem stížnosti, navíc soud přiřkl odškodné ve výši 40 tisíc eur (zhruba milión korun) za vynaložené soudní výlohy.

V Británii rozhoduje jen ministr

Britská pravidla pro ukládání doživotních trestů jsou podle soudu nejasná. Britská vláda se tak dostává pod tlak, aby zavedla revizi rozsudku po odpykání 25 let z doživotního trestu. V současnosti mohou být doživotně odsouzení propuštěni jen na základě rozhodnutí ministra spravedlnosti, který může udělit milost nevyléčitelně nemocným nebo vážně postiženým vězňům.

V českém právním systému jiskřička naděje, po které štrasburští soudci volají, existuje. Podle paragrafu 88 trestního zákona může být osoba odsouzená k výjimečnému trestu odnětí svobody na doživotí podmíněně propuštěna po nejméně 20 letech výkonu tohoto trestu. „Nehrozí-li s ohledem na okolnosti činu, za který byla odsouzena, a povahu její osobnosti opakování spáchaného nebo jiného obdobného zvlášť závažného zločinu,“ stojí v zákoně.

O milost po odpykání 20 let z doživotního trestu neúspěšně žádal například Zdeněk Vocásek, který byl za minulého režimu původně odsouzen k smrti za dvojnásobnou vraždu. Po zrušení trestu smrti mu byl trest změněn na doživotí.