Podle agentury RIA Novosti se jménem Snowdena obrátila na konzulární pracovitě  právnička Sarah Harrisonová. Agentuře to potvrdila sloužící zaměstnankyně konzulárního oddělení Kim Ševčenková: ”Včera ve 22:30 občanka Velké Británie Sarah Harrisonová se jménem Edwarda Snowdena obrátila na konzulární pracoviště na letišti Šeremetěvo s požadavkem, aby dostal politický azyl.„ Žádost pak odvezl kurýr.

Putin zopakoval, že Rusko Snowdena nevydá a dodal, že by mohl zůstat v Rusku.

"Rusko nikdy nikam nikoho nevydalo a vydávat se nechystá. V nejlepším případě jsme si za jistých okolností vyměňovali naše agenty," odpověděl šéf Kremlu na dotaz, zda je Moskva ochotna uspokojit žádost USA o Snowdenovo vydání. "Pokud tady (Snowden) bude chtít zůstat, máme jednu podmínku. Musí zastavit svou činnost zaměřenou na to, aby způsobil škody našim americkým partnerům... Jakkoli to zní z mých úst podivně," podotkl Putin, který v sovětské éře působil jako agent KGB v komunistickém Německu. Putin ale dal najevo, že Snowden takovou podmínku splnit nechce.

Snowden se podle ruského prezidenta považuje za ochránce lidských práv a svou aktivitu namířenou na šíření utajovaných informací podle všeho zastavit nehodlá: "Takže si musí zvolit jinou zemi svého pobytu a vydat se tam." Kdy k tomu dojde, prezident ale neví.  Putin zvlášť zdůraznil, že Snowden není ruským agentem a s ruskými rozvědkami nespolupracuje: "Odpovědně prohlašuji, že s námi ani dnes nespolupracuje. Ani my s ním nijak nepracujeme."

Ruské agentura RIA Novosti ještě předtím uvedla, že prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Vladimir Putin zmocnili šéfy svých tajných služeb, aby společně vyřešili problém Edwarda Snowdena, Oznámil to šéf ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Jednat o Snowdenovi mají podle Patruševa šéfové americké FBI a ruské FSB.

Důvodem podle Patruševa je, že sami prezidenti problém, k němuž se už vyjadřovali, řešit nemohou, proto pověřili ředitele FSB Alexandra Bortnikova a FBI Roberta Mullera. Dodal, že problém je složitý:  "Je to nelehký úkol, protože řešení je třeba nalézt v rámci norem mezinárodního práva. Žádná použitelná norma ale není k dispozici, hotový recept neexistuje."

Snowden minulý víkend přiletěl z Hongkongu do Moskvy, i když neměl platný pas. Spojené státy mu zrušily jeho platnost. Z Moskvy kvůli tomu nemohl letět dál, i když si koupil dvakrát letenku na Kubu. Měl zájem se dostat do Ekvádoru a tam požádat o azyl.

Žádost ale nikdy nepodal a neměl u sebe ani ekvádorský uprchlický pas, jak se zpočátku uvádělo.[celá zpráva]

Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin

FOTO: Alexander Demianchuk, Reuters

Putin už minulý týden řekl, že Snowdena nevydá do USA, kde ho chtějí stíhat pro špionáž.

Zveřejnění informací o programu Prism, podle něhož se sledovala mobilní a e-mailová komunikace, podkopalo vztahy mezi USA a Evropou. Ukázalo se, že americká agentura NSA sledovala mnoho kontaktů v Evropě včetně úřadů. [celá zpráva]

Francouzský prezident Francois Hollande varoval, že sledování ambasád evropských zemí ohrožuje i velkolepý plán vytvoření společné bezcelní zóny. "Nemůžeme akceptovat takový způsob chování," prohlásil Hollande. "Žádáme, aby to okamžitě přestalo," dodal a požádal Washington o okamžité vysvětlení. USA se snažily ostří jeho výtek otupit. [celá zpráva]

O americké vysvětlení již požádaly Německo, Evropská unie, Francie a Rakousko. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert označil špionáž, pokud se potvrdí, za neakceptovatelné chování ve stylu studené války: "Odposlouchávání přátel je nepřijatelné, to není možné, už nejsme ve studené válce." Kancléřka Angela Merkelová chce prý o záležitosti v dohledné době jednat s americkým prezidentem Barackem Obamou.

Rakouské ministerstvo zahraničí si podle agentury APA na dnešní odpoledne k vysvětlení předvolalo amerického velvyslance ve Vídni. Diplomat má vysvětlit údajné odposlouchávání vládních institucí v evropských zemích i unijních úřadů.