Napolitano se stal favorizovaným kandidátem šesté volby, v níž získal absolutní většinu 740 hlasů z celkem 1007 volitelů. Jeho soupeř, odborník na ústavní právo Stefano Rodotà, obdržel 217 hlasovacích lístků. Napolitana nakonec podpořily všechny hlavní politické strany kromě populistického Hnutí pěti hvězd, které proti dohodě ostatních politických sil ostře protestovalo.

Mezi tzv. voliteli bylo kromě poslanců a senátorů také 58 zástupců regionů. V prvních třech kolech bylo ke zvolení zapotřebí dvou třetin hlasů, od čtvrtého kola pouze absolutní většina, tedy aspoň 504 hlasů. Série volebních neúspěchů v sobotu některé politiky přiměla k úvahám, že by se měl Napolitano nechat přesvědčit, aby ve funkci zůstal.

Prezident proto po sobotní páté volbě vydal prohlášení, v němž uvedl, že nemá na výběr a musí splnit odpovědnost, kterou má vůči národu.

Očekává se, že do roka odstoupí

Napolitanovi bude při vypršení druhého období 94 let. Komentátoři ale očekávají, že do roka rezignuje, jakmile se krize kolem výběru prezidenta vyřeší.

Italský prezident nemá velkou politickou moc, ale rozhoduje o rozpuštění parlamentu, o konání voleb a složení vlády. Itálie je od únorových parlamentních voleb v patové situaci, protože se zatím nepodařilo zformovat nový kabinet. Vede ji prozatímní vláda Maria Montiho. Nový prezident by mohl případně vypsat nové předčasné volby.