Podle Florova měli tři podezřelí základnu ve stejné zemi: "Bulharsko požádá dotyčný stát o poskytnutí pomoci," řekl Florov. Ale vzhledem k probíhajícímu vyšetřování nelze uvést další podrobnosti, dodal.

V úterý bulharský ministr vnitra Cvetan Cvetanov obvinil z účasti na atentátu libanonské radikální hnutí Hizballáh; dva podezřelí podle něj byli členy vojenského křídla organizace. Libanonský premiér pak slíbil spolupracovat se Sofií "na objasnění okolností atentátu".

Při červencovém atentátu na letišti v Burgasu zahynulo pět izraelských turistů, jejich bulharský řidič a také atentátník, označovaný dosud za sebevraha. Podle Florova je ale možné, že atentátník udělal chybu a že bomba měla vybuchnout během jízdy autobusu k hotelu.

Obvinění Hizballáhu vyvolalo i kritické reakce. Podle šéfa bulharské diplomacie Nikolaje Mladenova bylo vyšetřování nezávislé a jeho závěry podpořila i unijní policejní organizace Europol. "Nátlak na Bulharsko nikdo nevyvíjel," prohlásil ministr. [celá zpráva]

Kritika zveřejnění závěrů vyšetřování

Připsání odpovědnosti za útok Hizballáhu kritizovala bulharská opozice jako "neopodstatněný a nebezpečný" krok. Vláda podle ní podlehla tlaku USAIzraele, které by si přály, aby EU zapsala mocné libanonské hnutí, podporované Íránem, na seznam teroristických organizací a zmrazily mu bankovní konta v Evropě. "Vláda neodpovědně vstoupila do mezinárodní politické hry, aniž si spočítala důsledky," prohlásil předák socialistů Sergej Stanišev.

Ke kritice se podle agentury Reuters přidali nacionalisté i zástupci turecké menšiny. Vláda podle nich vyrukovala se závěry předčasně, když vyšetřování ještě neskončilo, ani nezhodnotila dopady na zranitelnou národní bezpečnost.

Letní atentát na černomořském pobřeží vyvolal v Bulharsku napětí i uvnitř země, ve které už po staletí žije silná muslimská menšina, čítající asi 15 procent ze 7,3 milionu obyvatel země. Napětí ještě umocnil soudní proces s 13 muslimy obviněnými ze šíření radikálního islámu.