Hlavní obsah

Rodilý Čech v Německu marně bojuje o odškodnění za germanizaci

– Berlín

Za druhé světové války zavlekli nacisté do Německa ke germanizaci desetitisíce dětí z okupovaných území, dodnes se ale jako oběti nacistického režimu nedočkaly od německého státu žádného odškodnění. Jedním z těch, kteří se to snaží změnit, je rodilý Čechoslovák Karl Vitovec - zatím však marně, napsal ve svém aktuálním vydání německý magazín Der Spiegel.

Nacistický voják. Ilustrační foto

Článek

Dnes jednaosmdesátiletý důchodce z Porýní byl v roce 1940 vybrán nacistickým důstojníkem v Českých Budějovicích na poněmčení. Po matce měl totiž v těle "germánskou krev". Několik měsíců žil tehdy osmiletý chlapec v náhradní rodině poblíž Lipska, pak nastoupil na německou školu v Táboře, kde byl s ostatními spolužáky vychováván k němectví.

Kdo mluvil česky, byl potopen do nedaleké ledové řeky, zavzpomínal na tehdejší dobu Vitovec. "Rychle jsme se to proto odnaučili," vysvětlil Čech převychovaný na Němce, který na konci války sloužil jako pomocník u protiletadlového děla, za což dostal i vyznamenání. Krátce nato však padl do ruského zajetí.

"Moc dlouho jsme mlčeli," tvrdí Vitovec, který už dva roky usiluje o to, aby byl uznán za oběť nacismu a získal odškodnění za "uloupenou identitu", jak germanizaci tisíců dětí z okupovaných území nazval Der Spiegel. K ní byly nejprve vybírány ty s německou krví jako Vitovec, později ale nouze o vojáky donutila nacisty výběr rozšířit například o sirotky po mrtvých partyzánech. Mnoho z nich vyrostlo v Německu pod změněným jménem a dodnes ani neznají svou pravou totožnost, připomněl zpravodajský časopis.

Je to jen válečný osud, odepsal petiční výbor

Vitovec, původním křestním jménem Karel, ji zná, uznání svých nároků se ale zatím nedočkal. V listopadu dostal zamítavé stanovisko od petičního výboru Spolkového sněmu. "Popsaný osud postihl v rámci válečného dění množství rodin a byl součástí válečné strategie. Jeho cílem nebyla primárně likvidace nebo odejmutí svobody postiženého, nýbrž jeho získání pro vlastní využití. Jedná se tak o obecný osud v důsledku války," sdělil Vitovcovi výbor.

Popsaný osud postihl v rámci válečného dění množství rodin a byl součástí válečné strategie.
ze stanoviska petičního výboru Spolkového sněmu

Podle historika Christopha Schwarze, který při přípravě knihy na toto téma spolupracoval s více než desítkou tehdejších dětí zatažených do Německa na převýchovu, je reakce zákonodárců dokladem ignorance německých institucí. "Většina obětí je již staršího věku a už nemají síly samy bojovat. Je smutné, jak německý stát osud těchto lidí ignoruje," uvedl Schwarz, který k pomoci germanizovaným loni sám vyzval poslance všech parlamentních stran. Jejich odpovědi ho zklamaly.

Rakušané zřídili zvláštní fond

"Na straně politiků se nikdo necítí být oprávněný," poznamenal historik, který to ale nechce vzdát a spolu se dvěma postiženými plánuje iniciovat petici určenou poslancům Spolkového sněmu. Německo se podle něj může ke své odpovědnosti postavit podobně jako Rakousko, které v roce 2000 zřídilo speciální fond na odškodnění lidí zavlečených na otrocké a nucené práce. Finanční náhradu v jeho rámci dostaly i osoby zařazené k poněmčení - každý 1 453 eur (přes 37 000 Kč).

Podle historičky Ines Hopferové-Pfisterové to sice není příliš vysoká suma, ale je to důležitý signál. "Mnoho postižených trpí dodnes svým násilným vykořeněním," říká vědkyně z univerzity ve Štýrském Hradci, která se osudy těchto lidí intenzivně zabývala.

Mnoho postižených trpí dodnes svým násilným vykořeněním.
Ines Hopferová-Pfisterová, historička

Výjimku mezi německými politiky představuje poslanec za křesťanské demokraty (CDU) Uwe Schumacher, který usiluje o to, aby nadace Připomínka, odpovědnost, budoucnost ze svých prostředků pro odškodnění nuceně nasazených finančně podpořila i nuceně germanizované. "Nesmíme dopustit, aby se u postižených posílil dojem, že spolková vláda hraje o čas, dokud se tento problém sám biologicky nevyřeší," prohlásil člen strany kancléřky Angely Merkelové.

V opozičních řadách mají poněmčení zastání u poslankyně Levice Ully Jelpkeové. "Zacházení s lidmi, jako je pan Vitovec, je zahanbující. Schováváme se jen za právnické floskule," tvrdí politička, která chce prý v této záležitosti vytvářet na parlamentní půdě tlak na berlínskou vládu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám