"Genocida zanechala hluboké stopy a ještě hlubší rány,“ zdůraznila kancléřka. Každá nová generace si podle ní klade otázku, jak se něco takového mohlo stát. Ceremonie se zúčastnili také německý prezident Joachim Gauck a zhruba stovka lidí, kteří genocidu přežili.

Odhalení památníku zavražděným Romům v Berlíně

Odhalení památníku zavražděným Romům v Berlíně

FOTO: ČTK/AP

Představitel romské obce v Německu Romani Rose v této souvislosti varoval před novou vlnou rasismu. Ta je prý zdánlivě namířena jen proti Romům, ale ve skutečnosti ohrožuje demokracii a její hodnoty. Dodal, že v Německu neexistuje romská rodina, která by za nacismu neztratila žádného člena. „To do dnešního dne utváří naši identitu,“ řekl Rose.

Památník má podobu tmavého kulatého jezírka o průměru 12 metrů. V jeho středu je trojúhelníkový kamenný podstavec, kde bude každý den umístěna jedna řezaná květina. Na okraji vodní plochy je v němčině a angličtině text básně Osvětim od italského Roma Santina Spinelliho. Nechybí ani informační tabule přibližující chronologii romského holokaustu.

Památník má podobu tmavého kulatého jezírka o průměru 12 metrů. V jeho středu je trojúhelníkový kamenný podstavec, kde bude každý den umístěna jedna řezaná květina.

Památník má podobu tmavého kulatého jezírka o průměru 12 metrů. V jeho středu je trojúhelníkový kamenný podstavec, kde bude každý den umístěna jedna řezaná květina.

FOTO: ČTK/AP

Monument, který navrhl izraelský umělec Dani Karavan, stojí u historické budovy Říšského sněmu. V okolí jsou další dva památníky nacistických hrůz – pole betonových monolitů připomínající šest miliónů zavražděných Židů a menší památník homosexuálních obětí.

Stavba vznikala deset let

Německá vláda o výstavbě skulptury rozhodla již v roce 1992, ale výstavba nabrala zpoždění kvůli diskusi o podobě a ceně díla. To nakonec vzniklo za 2,8 miliónu eur (zhruba 70 miliónů Kč) díky grantu spolkové vlády.

Merkelová ještě před odhalením památníku prohlásila, že je mimořádně důležité mít monumenty připomínající oběti, aby si lidé tyto zločiny uchovali v paměti a aby se jich nadcházející generace mohly vyvarovat.

„Proto musíme mít vhodná místa, kde toto bude možné, kam budou moci lidé přijít v budoucnu, až nebudou žádní přeživší,“ řekla.

Nacisté považovali Romy za podřadné
* Nacisté považovali Romy za podřadnou rasu.
* V letech 1933 až 1945 jich povraždili půl miliónu včetně legendárního německého mistra polotěžké váhy v boxu Johanna Trollmanna, jenž je dnes pro Němce asi nejznámějším představitelem tohoto etnika.
* Mimo jiné vyvraždili podle odhadů 90 procent původních českých Romů; z koncentračních táborů se jich po válce vrátilo necelých šest stovek.
* Nyní žije v ČR zhruba čtvrt miliónu Romů.