Hlavní obsah

Čerpání podzemní vody spustilo řetězovou reakci, proto ve Španělsku padaly domy

Masivní odčerpání zásob podzemní vody se podílelo na vzniku loňského zemětřesení na jihozápadě Španělska, při němž zemřelo devět lidí, sto dalších utrpělo zranění a tisíce jiných se ocitlo bez střechy nad hlavou. Uvedla to skupina vědců vedená geologem Pablem Gonzalezem z kanadské Univerzity of Western Ontario.

Foto: Profimedia.cz

Následky loňského zemětřesení v oblasti Murcia nedaleko města Lorca

Článek

„Naše výsledky naznačují, že lidské aktivity mohou ovlivnit průběh a načasování zemětřesení,“ uvedli vědci v magazínu Nature Geoscience.

Otřesy v květnu 2011 zdevastovaly oblast asi dva kilometry od města Lorca. Region je sice ve Španělsku 500 let seizmicky nejaktivnějším, nicméně tak ničivé následky po zemětřesení o relativně mírné síle 5,1 stupně Richterovy škály odborníky překvapily.

Gonzalezův tým se rozhodl rozpor prozkoumat. Zjistil, že epicentrum bylo v hloubce pouhých tří kilometrů, takže ničivou vlnu nemělo téměř co tlumit. Navíc to bylo u komplexního tektonického zlomu. Ten byl dlouhodobě nečinný, ale to skončilo s masivním odčerpáním podzemní vody v jeho sousedství. To spustilo řetězovou reakci.

Čerpání vody vedlo k posunu hornin

Výzkumníci nejprve porovnali radarové snímky z doby před zemětřesením a po něm. Srovnávali procesy u zlomu Alhama de Murcía a v oblasti podzemního zásobníku vody Alto Guadalentin, kde za posledních 40 let poklesla hladina vody o nejméně 250 metrů, což mohli pozorovat místní u svých studní. Počítačový model pak nastínil následující scénář: odčerpání podzemní vody vedlo k posunu hornin v podloží, což vyvolalo horizontální tlak u tektonického zlomu.

Vědci upozornili, že s ohledem na tato zjištění by se mělo pamatovat na rizika podzemních vrtů, konkrétně se zmínili o geologickém ukládání oxidu uhličitého z fosilních elektrárenských paliv.

Reklama

Výběr článků

Načítám