Prezident Alexandr Lukašenko odmítl "zbytečný nátlak" Západu. Zvoleno bylo 109 ze 110 kandidátů. V jednom obvodě nezískal kandidát potřebných 50 procent hlasů a neměl alternativu. Voleb se podle volební komise zúčastnilo 74,2 procent voličů.

Volby se konaly bez hlavních opozičních stran, které neúčastí protestovaly proti věznění politických oponentů, proti omezování svobody slova a nedemokratické volební kampani. K bojkotu vyzývaly i voliče.

Opozice považuje účast za nadhodnocenou. "Volební komise nehorázně lže," řekl šéf běloruské křesťanské demokracie Vital Rymaševski. Podle jeho strany se voleb zúčastnilo jen 38 procent voličů. "Téměř ve všech velkých městech jsme registrovali bojkot voleb. V mnoha okrscích byla účast výrazně nižší než požadovaných 50 procent," dodal.

Parlament v Bělorusku má podřízenou roli, o všech významných otázkách včetně jmenování vlády rozhoduje autoritářský prezident Lukašenko. Žádné z voleb za jeho osmnáctileté éry panování nebyly západními státy ani evropskými institucemi označeny za svobodné a demokratické. V parlamentu nezasedá od roku 2004 žádný člen opozice.

Lukašenko přihlédne k připomínkám 

"U volebních institucí jsme postrádali nestrannost a máme výhrady i ke sčítání hlasů. Mnoho prominentních politiků, kteří mohli sehrát významnou roli ve volbách, zůstává ve vězení nebo nebylo připuštěno k volbám kvůli 'záznamu v trestním rejstříku'," uvedl koordinátor mise Matteo Mecacci v předběžné zprávě OBSE, která vyslala do Běloruska 330 pozorovatelů.

Prezident Lukašenko uznal, že připomínky západních pozorovatelů "jsou částečně reálné"; on sám je prý připraven "vzít je na vědomí a učinit patřičná opatření". "Jediné, co neakceptujeme, je zbytečný tlak Západu."

Vedoucí pozorovatelské mise Společenství nezávislých států (volné sdružení většiny bývalých republik SSSR) řekl, že nedostatky při volbách byly nevýznamné a v žádném případě neměly vliv na výsledky.

EU nový parlament  ignoruje

Navázat oficiální vztahy s nově zvoleným parlamentem odmítl předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. "Bohužel, v takové situaci nemůžeme navázat s novým parlamentem vztahy. Už dávno jsem ztratil iluze o dobré vůli běloruského vedení zavázat se k demokratickým reformám," řekl Schulz. Uvedl, že Evropská unie musí mít strategii vůči Bělorusku, ta prý spočívá ve zvolení dostatečně tvrdých opatření.

Západní Evropa a USA již dříve uvalily na Bělorusko sankce za represe, jimiž se Lukašenko od prezidentských voleb z roku 2010 pokouší udusit opozici.

V Minsku byla v pondělí zadržena více než desetičlenná skupina pozorovatelů, kteří volby pozorovali jako účastníci projektu "Dohled nad volbami: teorie a praxe". Pořádaly ho organizace zabývající se lidskými právy v Bělorusku.