Podle nich dodal úřad v letech 2008 až 2011 nejméně jedné policejní jednotce v Bělorusku ochranné vybavení, včetně helem, štítů, chráničů na tělo a obušků.

V letech 2009 a 2010 poukázalo ministerstvo Minsku také 41 200 eur (dnes přes milión Kč) na nákup digitálních kamer, diktafonů a počítačů. Tyto peníze putovaly podle Bildu na konto německé ambasády v běloruské metropoli.

Berlínský deník Der Tagesspiegel už minulý týden zveřejnil, že německá policie a Spolkový kriminální úřad z pověření ministerstva vnitra školily v letech 2008 až 2011 nejméně stovku běloruských policistů a pohraničníků. Ti v listopadu 2010 podle listu dokonce sledovali zásah německé policie proti davům demonstrantů, kteří protestovali proti převozu jaderného paliva. Při akci německé jednotky použily vodní děla, obušky a slzný plyn.

Program ukončili po raziích

Zprávu berlínského deníku potvrdil i mluvčí ministerstva vnitra. Spolu s policisty z Běloruska bylo podle něj do programu policejního výcviku zapojeno i kolem 400 policistů, pohraničníků a kriminalistů z Ukrajiny. Podle mluvčího však úřad tuto podporu Bělorusku loni ukončil poté, co tamní bezpečnostní síly na konci předchozího roku násilně potlačily protirežimní protesty v postsovětské republice.

Kvůli těmto odhalením čelí kritice německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich. Opozice od něj žádá vysvětlení a chce kauzu zařadit na jednání poslaneckého výboru pro vnitřní záležitosti. Policejní odbory vládě zase vytkly nedostatek politického citu.

Od roku 2011 je Bělorusko vystaveno sankcím Evropské unie za tvrdé policejní akce proti disidentům a protivládním demonstrantům. Vlna odporu proti Lukašenkovi se zvedla po prezidentských volbách v prosinci 2010, kdy v centru Minsku policisté zadrželi několik stovek lidí. Téměř padesát údajných organizátorů protestu bylo odsouzeno k nepodmíněným trestům.