Breivik nejprve popisoval výrobu bomby, kterou odpálil u úřadu premiéra v Oslu. Chemikálie si na ni opatřil před Vánocemi, kdy jsou pošty přetížené. Prohlásil, že kdyby nálož neselhala, na ostrov už by střílet nejel. V rozhlasu ale slyšel, že bombový útok se nezdařil.

"Původním záměrem nebylo zabít co nejvíce lidí, ale vyslat vzkaz a ujistit se, že se poselství šíří," řekl Breivik a dodal: "Kdyby se zřítila budova, Utöya už by nebyla nezbytná, mohl jsem jet přímo na policejní stanici".

Když jsem vzal do ruky zbraň, jako by mi stovka hlasů v hlavě říkala: nedělej to, nedělej to Anders Behring Breivik

Násilí považoval za poslední možnost. Tvrdil, že zkusil vše, co bylo možné, "než ztratil víru v demokracii".

Než promluvil o útoku na ostrově Utöya, Breivik přítomné varoval, že jeho vyprávění bude hrůzné. Vyzval proto příbuzné obětí, aby raději odešli. Pak si stěžoval, že se mu špatně vypovídá: "Novináři vedle mne začali plakat. Některé rodiny (obětí, pozn. red.) a přeživší zvažují, že odejdou."

Vysvětlil, jak se do tábora dostal. Ochranku u přívozu přesvědčil, že je policista a přichází tábor zabezpečit. Měl na sobě nápodobu uniformy a na autě modrý maják. Původně už neměl přívoz na ostrov jet, ale on dosáhl toho, aby vyplul.

Breivik váhal 

Breivik poprvé promluvil o tom, že měl pochybnosti ve chvíli, kdy měl na sobě vestu se zásobníky a mířil do tábora: "Když jsem vzal do ruky zbraň, jako by mi stovka hlasů v hlavě říkala: nedělej to, nedělej to. Šel jsem s puškou v ruce. Myslel jsem si teď, nebo nikdy. Vypadalo to, že minuta trvá rok."

Vešel jsem a rozhodl jsem se postřílet tolik lidí, kolik bude jen možnéAnders Behring Breivik

Člen ochranky, který ho viděl a začal utíkat, byl příliš daleko na to, aby ho střelil do hlavy. Proto ho střelil do těla a pak dorazil. Pak zastřelil nějakého dobrovolníka, který v táboře pracoval.

"Všichni se rozběhli na všechny strany," uvedl Breivik a dodal: "Viděl jsem, že někteří z nich jsou paralyzováni, nebyli schopni utíkat. To nikdy v televizi neukázali."

Vydal se za největším proudem, který mířil do kavárny. "Vešel jsem a rozhodl jsem se postřílet tolik lidí, kolik bude jen možné," řekl obžalovaný. Někdo se mu postavil, tak ho jednou rukou odstrčil a pistolí v druhé zastřelil.

Breivik si ale nepamatoval přesně, co se v kavárně dělo. V tu chvíli podle svých slov nad sebou ztratil kontrolu. Pamatoval si, že viděl krev a že nyní ví, že tam zabil sedm lidí.

Osobně byl překvapen, že polovina jeho obětí neměla ještě osmnáct let. Myslel si, že jsou starší. Ve stanu podle svých poznámek křičel: "Marxisté, dnes zemřete."

Breivik vysvětlil, jak se mu podařilo lidi zmást. Oblečen do imitace uniformy na ně volal: "Kde je ten terorista?" Někteří mu uvěřili a přišli k němu blíže. Ty pak zastřelil.

Breivik uvažoval o sebevraždě

Breivik také popsal, jak dvakrát mluvil s policií. Už při prvním telefonátu nabízel, že se vzdá: "Myslel jsem si, že mise je završena a zavolal jsem na tísňovou linku policie. Nemohl jsem najít svůj mobil. Nějaký jsem sebral. Co jsem ale měl dělat? Když policie nevolala zpátky, dospěl jsem k závěru, že nepřijímají moji kapitulaci. Tak jsem pokračoval v zabíjení.“

Breivik uvedl, že volal vícekrát, ale linka byla obsazená. Když se dovolal podruhé, chtěl spojit s velitelem speciální jednotky Delta. "Myslel jsem, že bych se střelil do hlavy. Skutečně to chci přežít? Budu nejnenáviděnější muž v Norsku," řekl Breivik.

Nakonec speciální síly dorazily a zadržely jej. Pak byl odveden do hlavní budovy, kde jej pět hodin vyslýchali.

Breivik se považuje za sympatického 

Breivik prohlásil, že není monstrum. Spousta lidí by ho prý naopak popsala jako sympatického člověka.

Tento případ je velmi jednoduchý: nejsem psychicky nemocný.Anders Breivik

„Lidé říkají: ‘Musí být monstrem, nemůže být z této planety, nemůže mít žádné emoce a empatii. Tohle ale souvisí s přípravami a výcvikem,“ řekl Breivik s tím, že žil „docela normální“ život, než se začal v roce 2006 svých emocí zbavovat.

„Spousta lidí mě popíše jako milého člověka, sympatickou osobu, která se zajímá o blízké lidi a přátele. Ale jestli máte být schopen vykonat takovou krvavou a hroznou operaci, potřebujete pracovat se svojí myslí a psychikou,“ dodal.

Psychiatrům uvedl, že meditace v něm potlačila všechny emoce.

"Tento případ je velmi jednoduchý: nejsem psychicky nemocný, jsem zdravý," poznamenal Breivik. Později poznamenal, že nad oběťmi a hrůzami, které způsobil, nepřemýšlí. "Myslím, že bych se sesypal, kdybych odstranil mentální štít, který jsem si vybudoval," řekl. Muži by podle něho neměli projevovat emoce. V tomto směru jsou mu  vzorem Japonci. Evropané jsou příliš zženštilí.

Za nejvlivnější novodobou sílu zase považuje islámské radikály z Al-Káida.

Anders Behring Breivik (vlevo) se svým obhájcem Geirem Lippestadem

Anders Behring Breivik (vlevo) se svým obhájcem Geirem Lippestadem

FOTO: Stian Lysberg Solum/Scanpix/Pool, Reuters

Bojoval prý s rasismem

Breivik se hájil, že důvodem jeho činu nebyl rasismus, ale boj proti němu. „Nejsem rasista, jsem antirasista,“ řekl s tím, že bojoval s rasismem namířeným proti Evropě. „Znal jsem spoustu zástupců menšin, měl jsem mezi nimi spoustu dobrých přátel,“ doplnil.

Obviněný tvrdí, že vraždil v zájmu zachování tradičních evropských hodnot a chtěl zamezit islamizaci společnosti.

Ve čtvrtek u soudu prohlásil, že chtěl zabít mnohem víc lidí včetně celé norské vlády, expremiérce chtěl podříznout krk. Řekl také, že by svůj čin zopakoval. [celá zpráva]

Také v pátek Breivik kritizoval společenské poměry, když horlil proti „kulturním marxistům“, kteří podle něj dělají z mužů zženštilé povahy. Stěžoval si také, že „kulturní konzervativci“, jako je on, se nemají šanci se svým názorem prosadit v novinách.